Masožravé rostliny: Kniha pro opravdové entuziasty

11. září 2026

Známý botanik Miloslav Studnička připravil skutečnou pochoutku pro nadšence, kteří se se stejně jako on rádi prodírají džunglí objevů i záhad ze světa karnivorní flóry.

Už při prvním letmém prolistování nové objemné publikace z nakladatelství Academia, nazvané prostě „Masožravé rostliny: Kniha pro entuziasty“, pochopíte, že svět masožravek je skutečně divoká džungle – ať už z pohledu míst výskytu, mnohdy špatně dostupných, nebo z pohledu taxonomie, tedy jejich klasifikace.

Masožravé rostliny

Rozřadění do rodů a zejména samotných druhů se při pohledu zvnějšku jeví jako značně chaotické, a to i pro odborníka, jakým Miloslav Studnička nepochybně je – vždyť byl více než třicet let ředitelem liberecké Botanické zahrady, kde vybudoval unikátní sbírku masožravých rostlin. Mnohé taxony podle něj samostatnými druhy nejsou, protože autoři jejich popisů často nehleděli na přirozenou variabilitu. Bez obalu též uvádí, že naše znalosti o těchto rostlinách jsou vůbec plné bílých míst. Například – jsou sice popsány rozličné způsoby lákání a chytání kořisti do pastí, u mnoha rostlin však vědci zároveň nemají tušení, jak to dělají, co vůbec loví, jak svou kořist tráví – dokonce neznají funkci některých, možná i dost důležitých orgánů.

Masožravá láčkovka - Nepenthes sp.

Kniha Miloslava Studničky je především jakýmsi katalogem. Jeho hlavní částí je soupis pěstovaných masožravých rostlin, rozdělený do sedmnácti kapitol podle rostlinných rodů – od rosnatek přes láčkovky, tučnice a mucholapky po bublinatky… a to jmenuji jen ty nejznámější. U všech rostlin najdete popis místa a podmínek, ve kterých se přirozeně vyskytují; připojeny jsou zcela praktické rady, týkající se rozmanitých nároků na pěstování v umělých podmínkách, ať už co se týče světla, tepla, vlhkosti, substrátu a podobně. Všechny rady vycházejí z dlouholetých autorových zkušeností a jsou určené především opravdovým entuziastům, tedy (podle mého) zejména tvůrcům botanických expozicí. Většinu uvedených rostlin totiž doma nevypěstujete – je to příliš složité. A navíc jsou mnohé z nich v přírodě vzácné, často i ohrožené a tedy chráněné.

Ředitel liberecké botanické zahrady Miloslav Studnička u masožravých rostlin

Ke katalogu rostlin připojil Miloslav Studnička šestadvacet „zpráv“, věnovaných některým konkrétním zvláštnostem, podivnostem či nejasnostem ze světa masožravých rostlin, včetně dosud nepublikovaných pozorování nebo objevů, které jsou v některých případech produktem experimentální činnosti samotného autora. Výsledkem je více než šestisetstránková publikace, která kromě zmíněných popisů a rad obsahuje i stovky krásných fotografií rostlin. Už kvůli nim stojí za to se do knihy ponořit a začíst, i když se asi chvílemi budete topit v pasti odborných termínů a latinského názvosloví. I přes tento nezanedbatelný handicap vás možná Studničkovy „Masožravé rostliny“ zlákají a v některých případech snad i pohltí. Užijte si to.

Miloslav Studnička: Masožravé rostliny. Kniha pro entuziasty. Praha: Academia, 2026. ISBN 978-80-200-3648-3.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.