Jak se rodí nový les: České Švýcarsko čtyři roky po velkém požáru a plány NASA na nové dobytí Měsíce
Lesy Českého Švýcarska čtyři roky po požáru (4:32) – Historie: Meidži, strategická transformace jedné civilizace (19:09) – Návrat k Měsíci: Jaká bude budoucnost? (24:57)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak rychle se propadá do země hlavní město Mexika a čím je to způsobeno, zmíníme se o projektu Varšavské univerzity, v jehož rámci dobrovolníci přepisují ručně psané dokumenty, s nimiž si neporadí počítačové programy, představíme vám už čtrnáctého dinosaura objeveného v Thajsku a také neandrtálského zubaře z jedné sibiřské jeskyně; nakonec navštívíme jednu nedávno zrestaurovanou hrobku v Egyptě.
Nový les: Čtyři roky po požáru
Národní park České Švýcarsko nedávno čelil požáru, který naštěstí nebyl zdaleka tak rozsáhlý, jako mohutný požár, k němuž došlo před čtyřmi lety. Vědci z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně spolu s kolegy z dalších institucí, celé ty čtyři roky sledovali, jak se v parku po zmíněném požáru z léta roku 2022 obnovuje les. Jde to kupodivu poměrně rychle a vědce zaujalo i to, jak nečekaně pestrá je mozaika nových porostů, s nimiž se na ohněm zasaženém území již dnes můžete setkat.
Možná i vás překvapilo, že po požáru nezůstalo na zasažených plochách jednolité, mrtvé spáleniště, černá plocha bez života. Někde se dokonce původnímu lesu nebo jednotlivým stromům podařilo úplně nebo alespoň částečně přežít. Jak se to mohlo stát? Na to jsme se ptali ekoložky Jany Müllerové z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity... Výzkum mimo jiné ukázal, že obnova v krajině postižené bezprostředně ohněm může být překvapivě o dost rychlejší než obnova odumřelých smrčin, které žádným požárem neprošly. Čím je to způsobeno? V krajině po požáru zůstala spousta mrtvého dřeva, ohořelé kmeny a větve. Hrají i tyto pozůstatky nějakou roli v obnově lesa? Bude výzkum pokračovat dál, sledováním další obnovy lesa?
Artemis a návrat lidí na Měsíc
Začátkem letošního dubna oblétla čtveřice astronautů Měsíc a úspěšně se vrátila k Zemi. Do další fáze tím vstoupil program Artemis, který navazuje na slavnou éru amerických letů programu Apollo. V minulém pořadu jsme shrnuli průběh celé mise Artemis II a také jsme si řekli, jaké změny v programu návratu na Měsíc ohlásila NASA na jaře letošního roku. Zmínili jsme se i o konkurenčním čínském lunárním programu, který pokračuje sice pomalu, ale přesně podle kdysi zveřejněného plánu. O čem bude řeč tentokrát?
Jak by měla vypadat cesta a pak i přistání na povrchu Měsíce v podání astronautů programu Artemis? To je podle Tomáše Přibyla, popularizátora kosmonautiky a spolupracovníka brněnské Hvězdárny a planetária dobrá, ale zároveň záludná otázka, na kterou zatím neznáme stoprocentní odpověď. Právě kvůli změnám plánu, s nimiž přišla NASA v letošním roce. Jak to mělo být původně? Je už známé místo přistání? A ví se, kde a jak by měla vzniknout první lunární základna a jak by měla být v budoucnu budována a provozována? Co bude se stanicí Gateway na oběžné dráze kolem Měsíce, která se měla stát důležitou přestupní stanicí pro všechny jeho návštěvníky? A proč po návratu na Měsíc tolik toužíme? Je to jen proto, abychom tam byli – nebo je předpoklad, že z něj v budoucnu získáme i nějaké ty „peníze“? Ideálně víc, než jsme do něj vložili?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
