Nana a Lulu jako předvoj geneticky vylepšeného lidstva a pátrání po českých lanýžích

10. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spící dvojčátka
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:36 - Geneticky vylepšené lidstvo: Nana a Lulu
22:08 - Příběhy s nulou: První poštovní známka
26:15 - Kniha měsíce: Fenomén Býčí skála
30:08 - Soutěž o Knihu měsíce
31:05 - Za vůní lanýžů: Do naší přírody

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak vysazování pstruhů obecných do vodních toků negativně přispívá k unifikaci jejich populace, představíme vám mobilní aplikaci Raci v ČR, díky níž může prakticky kdokoliv pomoci s ochranou těchto korýšů, a uslyšíte také o zajímavém paleontologickém objevu z Madagaskaru – nečekaně velkém savci z konce éry dinosaurů. Povíme si o nové, silnější verzi čínské rakety Dlouhý pochod, která by měla být využita při stavbě čínské vesmírné stanice, a prozradíme vám, v čem spočívá plán Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze VZLÚ Space 2030, v jehož rámci letos odstartuje do vesmíru družice VZLUSAT-2.

Genetická Pandořina skříňka

Šroubovice DNA

V listopadu 2018 se v Číně narodily holčičky Nana a Lulu. Na té informaci by nebylo nic zvláštního, kdyby nešlo o první lidské bytosti, kterým vědci už při početí „ve zkumavce“ uměle upravili dědičnou informaci. Ať se nám to líbí nebo ne, lidstvo otevřelo dosud zapovězenou Pandořinu skříňku. Nic na tom nemění skutečnost, že experiment se nepovedl tak jak měl, a že jeho „pachatel“ skončil začátkem letošního roku ve vězení. Nástroj, s nímž pracoval, je k dispozici a je jen otázkou času, kdy hozenou rukavici zvedne někdo jiný. Kde je nabídka, bude i poptávka – a jsou lidé, kterým peníze, jak se říká, nesmrdí.

Jak funguje a kde se vzal takzvaný CRISPR, nástroj, který stál u zrození geneticky upravených čínských holčiček? Hovoří odborník na biotechnologie Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

Za lanýži do české přírody?

Lanýž letní (tuber aestivum)

Lanýže patří k nejvíce ceněným houbám na světě, především kvůli zájmu, který o ně projevují milovníci dobré kuchyně. Chuť, a ještě daleko více vůně lanýžů je silná, zcela specifická a nic ji nemůže nahradit. Najít je v přírodě přitom není nic snadného – plodnice lanýžů se až na výjimky tvoří pod zemí a člověk nemá tak vytříbený čich, aby je odhalil. K hledání se proto používají speciálně vycvičení psi, anebo čuníci. Lanýže rostou především ve Středomoří nebo na Balkáně, ale vhodné podmínky pro ně mohou být i ve střední Evropě. Líbí se jim dubové lesy a vápnitá půda. Vyskytují se i v České republice? Lanýže se dají pěstovat v lesících či sadech se stromy naočkovanými houbou, kterým se říká lanýžárny. Šlo by to i u nás?

O lanýžích hovoří mikrobiolog Milan Gryndler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, prezident společnosti Český lanýž servis.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.