První výlet za vůní lanýžů a historie gregoriánského kalendáře

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme mobilní aplikaci World Bee Count, která umožní celosvětové sčítání včel a dalších opylovačů, a také nově objeveného hada chřestýšovce, pojmenovaného podle čaroděje z knih o Harrym Potterovi; povíme si také, jak to vypadalo na antarktickém ostrově Seymour před 40 miliony lety a co o tom prozrazují zkamenělé žáby. Uslyšíte o „pikobalonu“ z obyčejného partybalonku, který dokázal v rámci soutěže picoBalloon Challenge dvaapůlkrát obletět zeměkouli a nakonec se zmíníme o sondě Al Amal–Hope Spojených arabských emirátů, která má letos v létě odstartovat k Marsu.

Kde rostou a jak se hledají lanýže

Lanýž letní|foto:Milan Gryndler

Vypadají sice jako ošklivé brambory, ale kdo si s nimi chce vylepšit jídelníček, musí se řádně plácnout přes kapsu. Lanýže jsou houby specifické vůně i chuti. Drahé jsou především proto, že jejich plodnice není snadné najít. Naše povídání o lanýžích je nejen na mykologické, ale i kulturně-historické a kulinární téma.

Lanýž je specifická houba s bohatou kulturní a gastronomickou minulostí. Kde všude lanýže rostou a jaké vyžadují klima, případně prostředí nebo typ krajiny? Jak se lanýže hledají, když rostou pod zemí? A v čem spočívá jejich kulinární hodnota? O tom hovoří mikrobiolog Milan Gryndler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který je současně i prezidentem společnosti Český lanýž servis.

Gregoriánský kalendář, letopočet a Vánoce

Logo|foto:Český rozhlas

Juliánský kalendář, jehož užívání prosadil Gaius Julius Caesar v roce 46 před Kristem, nahradil starý římský kalendář od 1. ledna roku 45 př. Kr., počítáno podle současného letopočtu. Počítání roků od narození Krista vymyslel až v roce 525 římský mnich Dionysius Exiguus. Naplno se prosadilo a začalo být užíváno až v 9. století za Karla Velikého. Fakt, že se staří učenci přepočítali, a že se Ježíš Kristus ve skutečnosti narodil dříve, snad někdy mezi lety 7 a 1 před Kristem, na věci nic nemění. Náš letopočet se zaběhl tak jak je, a nejspíš to tak zůstane. 

Co se změnilo, byl kalendář jako takový. Reforma Gaia Julia Caesara přežila celých 16 století. Juliánský kalendář začal být opouštěn – na základě reformy vyhlášené papežem Řehořem XIII. – v roce 1582. Nebylo to jednoduché. Proč se juliánský kalendář na konci 16. století tehdejším elitám znelíbil? Ani náš současný gregoriánský kalendář není bez chyby, také on má svá skrytá úskalí. V čem se vlastně liší od juliánského? O tom hovoří geomorfolog Marek Křížek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.