Májové meteory bude rušit Měsíc před úplňkem: Procházka květnovou oblohou
Květnové eta Akvaridy mají svůj zdroj v ohonu známé Halleyovy komety. Měsíc čekají „blízká setkání“ s hvězdami i planetami. Ukazují se vlasatice.
Orientaci na jarní májové obloze usnadňuje trojúhelník vzniklý spojnicemi hvězd Regulus ve Lvu, Spika v Panně a Arktur v Pastýři. Jejich souhvězdí jsou na koncích pomyslného trojúhelníku. Dobré je pořídit si otočnou mapu hvězdné oblohy; na ní mj. nastavíte čas pozorování, takže lze zjistit, že kolem 22. hodiny SELČ máte přímo nad hlavou oj Velkého vozu a pod ní dvě hvězdy Honicích psů. Níže je shluk hvězd Vlasů Bereniky. Jižním obzorem se vine předlouhá, přesto však nenápadná Hydra, která končí až pod souhvězdím Raka. Uvnitř jarního trojúhelníku, o kterém už byla řeč, je množství objektů hlubokého vesmíru, především známá kupa galaxií v Panně, kterou od nás dělí asi 60 milionů světelných let. Tvoří jádro místní nadkupy galaxií, jejíž součástí je i naše Mléčná dráha.
Planety a měsíční dostaveníčka
Z planet můžeme v květnu pozorovat Merkur, a to v druhé polovině měsíce večer nad severozápadním obzorem. Tam se postupně od západního obzoru kloní i Venuše. Mars bude vidět ráno nad jihovýchodním obzorem. Obří planety Jupiter a Saturn uvidíme v druhé polovině noci na jihovýchodě a jihu. Uran a Neptun toho času vidět nejsou.
Mezi úkazy v květnu vévodí konjunkce Měsíce s hvězdami a některými planetami, většinou se však odehrávají mimo večerní či noční dobu, takže bychom měli vidět pouze jejich přiblížení před či až po úkazu, např. Měsíc u hvězdy Spica 6. května ráno, nebo seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu 12. a 13. května ve druhé polovině noci. Měsíc se také potká 26. května ve 23 hodin SELČ s hvězdou Pollux v Blížencích (asi půldruhé hodiny před západem).
Ve znamení vlasatic
6. května v noci nastane maximum meteorického roje eta Akvarid. Jeho zdrojem jsou částice z ohonu Halleyovy komety, se kterými se Země každoročně potkává. V maximu by mělo padat kolem 50 velmi rychlých meteorů za hodinu. Rozdíl oproti dobře viditelným dubnovým Lyridám však bude velký. Měsíc den před úplňkem teď bude pozorování silně rušit svým svitem. Zkusit to ale můžete…
Minule jsem upozorňoval na trojici předpovídaných jarních komet – Panstarrs, Atlas Y1 a především Y4, která se však bohužel rozpadá. Nejjasnější je prvně jmenovaná, kterou můžeme vyhledat triedrem, viditelná je už od setmění. Výhodou je tmavá obloha směrem k severu. Mapky kometárních drah můžeme vyhledat mj. na webu České astronomické společnosti…
Májovou Procházku oblohou zakončíme přehledem fází Měsíce. 7. května úplněk, 14. května poslední čtvrť, 22. května nov a 30. května první čtvrť. Přejeme hezké májové dny a ničím nerušenou podívanou!
Související
-
Vrací se příbuzná Velké komety z roku 1844? Procházka dubnovou oblohou
Jarní souhvězdí, nepřehlédnutelná Venuše, meteoritický roj Lyrid a dychtivé čekání na novou kometu... Uvidíme ji pouhým okem?
-
Vědci poprvé nahlédli do komety pocházející z jiné sluneční soustavy
Když v loňském roce vstoupila do naší sluneční soustavy mezihvězdná kometa 2I/Borisov, začaly se pomalu odhalovat informace o jejím původu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
