Od pravěku do dneška: výzkum lidského pronikání do severočeských pískovců a stopy dávných ohňů

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, ve které ze světových metropolí musí její obyvatelé dýchat nejhorší vzduch, povíme si o tom, že Napoleonovu invazní armádu v Rusku kosila nejen zima, hlad a bojová zranění, ale také infekční choroby, prozradíme vám, jak dlouho bude českým vědcům trvat příprava spektroskopu pro evropskou kosmickou misi k Venuši, zmíníme se o experimentu olomouckých vědců s ječmenem, který poveze na Mezinárodní vesmírnou stanici český astronaut Aleš Svoboda a prozradíme vám, jak probíhá jeho příprava ke kosmickému letu, který by se měl uskutečnit v roce 2027.

Lidé a pískovce - dávná historie

Skalní převis Velký Mamuťák v Českém ráji|foto:archiv Petra Šídy

V minulém Planetáriu jsme vám poprvé představili aktivity badatelů, kteří už dvě desítky let věnují svou pozornost pískovcovým skalním oblastem na severu Čech – Českému Švýcarsku, Kokořínsku, Českému ráji a Adršpašsko-teplickým skalám na Broumovsku. Všechny tyto oblasti v minulosti byly a do jisté míry stále jsou jakýmisi „Hinterlandy“. Pojem Hinterland pochází z němčiny a označuje „zadní zemi“; krajinu, která nebyla intenzivně osídlena ani zemědělsky využívána, ale přesto byla jakýmsi vyživujícím zázemím kulturních krajin. Páslo se tam, sbíraly se tam lesní plody a stelivo, byla zdrojem dřeva. To platí hlavně pro mladší období. Publikace, nazvaná „Hinterland: Archeologie severočeských pískovcových krajin“, se však zabývá i staršími obdobími, počínaje vrcholem poslední doby ledové, a to na základě přírodních archivů zpod skalních převisů, z mokřadů a rašelinišť.

Velký Mamuťák - pohled na profil výzkumu|foto:archiv Petra Šídy

Jedním z hlavních editorů zmíněné publikace je biolog a environmentální archeolog Petr Pokorný, pracovník Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky v Praze. Pískovcové oblasti na severu Čech, zejména různá skalní města, chápe dnes veřejnost jako svým způsobem divočinu, kam chodí relaxovat. Je to ale skutečně divočina? A byla vždycky? Do jaké míry se na podobě pískovcových krajin historicky podílel člověk? A bylo to všude stejné, nebo se dají v pískovcích najít místa člověkem v minulosti zcela nezasažená? V knize „Hinterland: Archeologie severočeských pískovcových krajin“ představují autoři svou práci na čtyřech konkrétních příkladech studií, z nichž je zřejmé, jak výzkum v pískovcových oblastech probíhá a co všechno může přinést: Pelešanské jezero, Bezdězská tajga, převis Velký Mamuťák a Adršpašsko-teplické skály. Který z těchto výzkumů považuje Petr Pokorný za nejzajímavější? 

Geologické stopy pradávných ohňů

Úlomky fosilního dřevěného uhlí, uložené v říčním sedimentu, staré přibližně 85 milionů let. Vrt Dunajovice u Třeboně|foto:Stanislav Opluštil, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Ať chceme či nechceme, požáry jsou běžnou součástí přírodního koloběhu. Byly tu dávno před vznikem civilizace; dávno před tím, než člověk vykřesal první jiskru z křemene. Jak velké a ničivé byly požáry, které zuřily v dávné geologické minulosti naší planety, před miliony nebo dokonce stamiliony roků? Byly v některých obdobích četnější – a co po nich zbylo? Nejviditelnější stopou po právě uhaslém požáru je popel. Požáry, které nás právě teď zajímají, však uhasly opravdu velmi, velmi dávno. Co po sobě zanechaly?

Vrstvička tvořená úlomky dřevěného uhlí o mocnosti necelé 2 centimetry obklopená černouhelnou hmotou vzniklou prouhelněním rašeliny. Stáří asi 312 milionů let, Důl Kladno|foto:Stanislav Opluštil, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Stejně jako v případě současných požárových epizod jsou to především pozůstatky původní rostlinné hmoty, která požáru zcela nepodlehla. Hovoří o tom geolog a paleobotanik Stanislav Opluštil z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze... Fosilní dřevěné uhlí se někdy označuje jako takzvaný fuzit. Vyskytuje se v nějakém zásadnějším množství i v našich geologických vrstvách? Kdy se objevily první rostliny se skutečným dřevem, které představuje pro oheň tu nejlepší potravu? A znamená to, že se v té době frekvence a rozsah požárů rapidně zvýšily?