Botanické skvosty Českého středohoří a počátky našeho kalendáře

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že rok 2019 byl podle vědců v Evropě nejteplejším v celé historii měření, dozvíte se, jak se izraelští pěstitelé mandloní pokoušejí opylovat stromy namísto včel za pomoci traktorů, a také si povíme, jak prospívá nepřítomnost turistů želvám na thajských plážích; představíme vám nově objevenou exoplanetu, která by se mohla podobat naší Zemi a zmíníme se o prvním pilotovaném letu kosmické lodi Crew Dragon, který by se měl uskutečnit v květnu.

České středohoří pohledem botanika

Střevíčník pantoflíček|foto:Shutterstock

Stepi, roviny s výraznými vrchy, strmé skály, svahy i hluboká údolí. České středohoří se pyšní velice rozmanitým krajinným reliéfem. Dokonce i podle botaniků patří k nejbohatším regionům celé České republiky. Rostou tam vzácné druhy jeřábů, krásné kavyly i koniklece, tajemné zárazy a dokonce orchideje – třeba známý střevíčník pantoflíček, ale také méně nápadné tořiče, bradáčky nebo kruštíky.

O botanických skvostech vypráví botanik a velký propagátor krajiny Českého středohoří Karel Nepraš. V čem se projevuje bohatství středohořské flóry? Jaké rostlinné druhy jsou pro České středohoří typické a které se vyskytují pouze tam a ne jinde? A jak je to se středohořskými orchidejemi – které a kde tam můžeme najít? A jaké středohořské partie by Karel Nepraš doporučil výletníkům, kteří se zajímají především o rostliny?

Počátky našeho kalendáře

Mechanismus orloje v Litomyšli|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Nejstarší známé kalendáře v historii lidstva byly založené na pozorování cyklicky se opakujících fází Měsíce. Až později začali tvůrci kalendářů respektovat Slunce, které v průběhu roku vychází a zapadá pokaždé jinde. Jeho uzavřený, stále se opakující cyklus má 365 dní. Někde tady jsou počátky našeho dnešního počítání času, našeho kalendáře. Vznikl z toho nejlepšího, co poskytly dávné civilizace, říká geomorfolog Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ve svém úplném základu vychází náš kalendář dokonce z kalendáře egyptského, o kterém víme, že se používal patrně už ve 4. tisíciletí před Kristem. Prošel řadou reforem, z nichž ty nejpodstatnější daly vzniknout kalendáři juliánskému a gregoriánskému.