Botanické skvosty Českého středohoří a počátky našeho kalendáře

26. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koniklec luční český
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:06 - Objevy a události
04:46 - Botanické skvosty Českého středohoří
24:50 - Napínavé bádání: Ostrov Mayda
28:40 - Soutěž o Knihu měsíce
29:53 - Historie kalendáře: Počátky našeho kalendáře

V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že rok 2019 byl podle vědců v Evropě nejteplejším v celé historii měření, dozvíte se, jak se izraelští pěstitelé mandloní pokoušejí opylovat stromy namísto včel za pomoci traktorů, a také si povíme, jak prospívá nepřítomnost turistů želvám na thajských plážích; představíme vám nově objevenou exoplanetu, která by se mohla podobat naší Zemi a zmíníme se o prvním pilotovaném letu kosmické lodi Crew Dragon, který by se měl uskutečnit v květnu.

České středohoří pohledem botanika

Květ střevíčníku pantoflíčku

Stepi, roviny s výraznými vrchy, strmé skály, svahy i hluboká údolí. České středohoří se pyšní velice rozmanitým krajinným reliéfem. Dokonce i podle botaniků patří k nejbohatším regionům celé České republiky. Rostou tam vzácné druhy jeřábů, krásné kavyly i koniklece, tajemné zárazy a dokonce orchideje – třeba známý střevíčník pantoflíček, ale také daleko méně nápadné tořiče, bradáčky nebo kruštíky.

O botanických skvostech vypráví botanik a velký propagátor krajiny Českého středohoří Karel Nepraš. V čem se projevuje bohatství středohořské flóry? Jaké rostlinné druhy jsou pro České středohoří typické a které se vyskytují pouze tam a ne jinde? A jak je to se středohořskými orchidejemi – které a kde tam můžeme najít? A jaké středohořské partie by Karel Nepraš doporučil výletníkům, kteří se zajímají především o rostliny?

Počátky našeho kalendáře

Pohled na Smetanovo náměstí přes mechanismus orloje

Nejstarší známé kalendáře v historii lidstva byly založené na pozorování cyklicky se opakujících fází Měsíce. Až později začali tvůrci kalendářů respektovat Slunce, které v průběhu roku vychází a zapadá pokaždé jinde. Jeho uzavřený, stále se opakující cyklus má 365 dní. Někde tady jsou počátky našeho dnešního počítání času, našeho kalendáře. Vznikl z toho nejlepšího, co poskytly dávné civilizace, říká geomorfolog Marek Křížek z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ve svém úplném základu vychází náš kalendář dokonce z kalendáře egyptského, o kterém víme, že se používal patrně už ve 4. tisíciletí před Kristem. Prošel řadou reforem, z nichž ty nejpodstatnější daly vzniknout kalendáři juliánskému a gregoriánskému.

Spustit audio

Související