Měsíc znovu v polostínu, léto přijde v sobotu: Procházka červnovou oblohou

30. květen 2020

Na obloze se po dlouhé době objeví všechny planety. Druhé letošní polostínové zatmění Měsíce bude méně nápadné, než bylo to lednové.

Červnová obloha bude už letní. Astronomické léto přijde v sobotu 20. června ve 23:44 hod. letního času, kdy se Slunce ocitne ve znamení Raka. Toulkám po hvězdné obloze přejí už také teplejší večery a noci, naopak pozorování ztěžuje čím dál méně tmavá obloha. Slunce totiž neklesá pod obzor níže, než jen k 18 stupňům. Zhruba od poloviny července se ale situace začne obracet a pak už budou noci temnější.

Pod letním hvězdným trojúhelníkem

Mléčná dráha nad vodní nádrží Seč

Stříbřitý pás Mléčné dráhy přechází přes tzv. letní trojúhelník. Pro připomenutí – jde o pomyslný orientační obrazec, který nám rýsuje trojice jasných hvězd nad hlavou: modrobílá Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu.  Severněji uvidíme malá souhvězdí Šíp a Delfín. Západně od Vegy je rozlehlý, ale málo výrazný Herkules, jehož hvězdy píší zrcadlově převrácené písmeno K. Ze zvířetníkových souhvězdí lze dobře rozeznat Štíra s načervenalou stálicí Antares, východně je Střelec a za ním na ekliptice Kozoroh, tedy zvířetníková souhvězdí. Máte-li světelnější dalekohled, zkuste vyhledat dvě jasné otevřené hvězdokupy ve Štíru – M6, M7 a kousek od Antara i M4. V těchto objektech hlubokého vesmíru uvidíte desítky hvězd.

Červnové planety a nebeské úkazy

Logo

Pojďme ale k planetám – v červnu je konečně uvidíme všechny, i když různě. Tak např. Merkur jen počátkem měsíce večer nad severozápadním obzorem, Venuši naopak koncem měsíce ráno nízko nad východním obzorem, zatímco Mars až v druhé polovině noci na jihovýchodě. Obří planety Jupiter a Saturn budou viditelné po většinu noci kromě večera. Vzdálený Uran bude na obloze až od druhé poloviny měsíce ráno nad východním obzorem. Neptun sice uvidíme po celý červen, ovšem až v druhé polovině noci na jihovýchodě. 

Na úkazy je sice červen teoreticky bohatý, ale téměř všechny se odehrávají za bílého dne. Od nás neuvidíme ani prstencové zatmění Slunce. Za zmínku tedy stojí jen seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu po jedné z konjunkcí, a to 8. a 9. června po půlnoci.

Měsíc v polostínu (letos podruhé)

Nebeský vláček projektu Starlink

Nejvíc se však můžeme těšit na letošní druhé polostínové zatmění Měsíce při jeho úplňku 5. června, i když bude méně nápadné než to letošní lednové. V největší fázi totiž přejde polostín přes měsíční disk jen asi z poloviny. Přitom z našeho území uvidíme až druhou fázi úkazu, protože Měsíc vychází ve 20:51 hod., více než hodinu po začátku zatmění, ale prakticky ještě za soumraku. Střed zatmění nastane o půl hodiny později (ve 21:25 hod.), úkaz pak skončí krátce po 23. hodině.

Populárními objekty na noční obloze jsou v poslední době přelety mezinárodní vesmírné stanice ISS a satelitní vláčky, které tvoří družice Starlink. Tabulky časů přeletů lze nalézt na webech, třeba Exoplanety.cz… Na závěr naší procházky ještě měsíční fáze: 5. června úplněk, 13. června poslední čtvrť, 21. června nov a 28. června první čtvrť. Hezké dny léta a ničím nerušenou podívanou!

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.