Borůvky patří mezi nejzdravější ovoce. Našemu zdraví přitom prospívají nejen plody, ale i listy
Borůvky jsou doma po celém světě. Borůvčí kolikrát pokrývá celé kilometry lesa. Stojí za to natrhat si hrst čerstvých borůvek a poděkovat lesu. Nejen, že si náramně pochutnáme, ale prospějeme i svému zdraví.
Antioxidanty v borůvkách obsažené zachytí volné radikály, tím zpomalují stárnutí mozkových buněk a předcházejí jejich degenerativním onemocněním. Jsou hlavně ve slupce.
Borůvky také obsahují hodně céčka a železa. Posilují imunitní systém, podpoří vás při chřipce, angíně, pomáhají regulovat vysoký krevní tlak.
Možná jste už slyšeli, že borůvka podporuje dobrý zrak. Ano, je to tak – není to jen pověra. Borůvky pomáhají zregenerovat oční sítnici a zlepšují adaptaci na ostré světlo. Pokud se často a dlouho díváte do obrazovky, díky borůvkám se vaše oči neunaví zdaleka tak rychle.
Častá konzumace těchto plodů pomáhá předcházet vzniku šerosleposti, a pokud už potíže s viděním za šera máte, pomůže je výrazně zmírnit.
Zajímavé je, že borůvky mohou pomoci jak proti průjmu, tak proti zácpě – v prvním případě je třeba konzumovat borůvky sušené a ve druhém čerstvé.
Jako jedno z mála ovocí nevyvolávají žádné alergické projevy, a to ani při dlouhodobé konzumaci. Prakticky jakékoli zpracování borůvek je dobré – můžete je sušit, můžete z nich připravit kompot, který je vhodný na ty zmiňované střevní potíže, šťávu na posílení imunity apod.
Tak si dáme třeba borůvkový čaj. Jak na to? 3 lžičky sušených borůvek zalijte půl litrem vody, uveďte k varu, vařte jen mírně asi ¼ hodiny. Pak nechte další ¼ hodinu ustát. Borůvkový čaj přeceďte, můžete si ho osladit a podávejte teplý s plátkem citronu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.