Eva Bucharová

Kotvičníku zemnímu se lidově říká rostlinná viagra. Zvyšuje totiž mužům hladinu testosteronu. Prospívá ale i ženám.

Kozlíku lékařskému říká odolen nebo kočičí kořen. Má rád vlhké prostředí, jeho oddenky se sbírají na jaře před rozkvětem, nebo v létě po odkvětu.

Bez černý lidé dříve vysazovali v blízkosti obydlí a chlévů, protože věřili, že zahání dobytčí mor. Léčivý a užitečný je ale i dnes.

Pýr známe většinou jen jako úporný plevel. Přesto ho už celé generace lidé využívají k posílení svého zdraví.

Pískavice řecké seno bývá součástí směsí koření, jako je třeba indické kari nebo bulharská čubrica. Přidává se do sýrů i do chleba nebo do bramborových polévek.

Na pestrých kvítcích plicníku lékařského září snad všechny odstíny růžové a fialové. V našich lesích roste plicník hodně, a to je dobře, protože dokáže léčit. Co konkrétně?

Možná o pampelišky jen okem zavadíte. Možná si i vzpomente, jak jste si z nich dělali píšťalky a věnečky. Tahle rostlinka ale dokáže léčit a napravovat neduhy v našem těle.

Chřest je nejen lahodná delikatesa, ale i „superpotravina“. Málo se ví, že je bohatý na živiny a patří mezi nejzdravější druhy zeleniny.

Stará pohanská náboženství vrbu uctívala jako posvátný strom, křesťanství ji naopak spojovalo s temnými bytostmi, třeba s vodníkem nebo čarodějnicemi.

Babí list, celník hojílek, myší ouško i ranocel – to jsou některé názvy, jak naši předci říkali jitroceli. Sirupem z jitrocele čistili krev od nečistot a chorobných látek.