Pověst z Ústecka: Proč rostou pod hradem Střekov zlatá kvítka
Víte, proč každý rok rozkvete skála pod hradem Střekov? Žluté kvítky tařice ukazují, kde se zachytily plavé vlasy krásné Matyldy, když skočila do Labe. Nebo ji tam někdo shodil?
Matylda byla dcerou pána z Vrabince. Zřícenina tohoto kdysi hrdého hradu se dodnes tyčí nad Těchlovicemi u Děčína.
Podle jedné z verzí pověstí Matylda zabránila Jakubovi ze Střekova neboli loupežnému Kubovi, aby zabil jejího otce. Výměnou za život pána z Vrabince žádal, aby se dívka stala jeho ženou.
Jak se to seběhlo? Jakub ze Střekova se rozhodl pomstít rytířům, kteří ho nevpustili kvůli jeho špatné pověsti na turnaj v Bílině. Jedním z nich byl i pán z Vrabince. Jakub proto napadl a dobyl jeho hrad a chtěl šlechtice zabít. Vtom se objevila krásná Matylda a začala prosit o otcův život.
„Zachráníš ho, jedině když se staneš mou ženou,“ zkrotl Jakub při pohledu na krásnou dívku. Tak se také stalo a tím začalo Matyldino trápení.
Krutý rytíř Jakub se brzy začal chovat hrubě i k ní. Navíc se Matylda zamilovala do podkoního. Jakub to zjistil a nechal mladého muže utrápit se hladem ve sklepení hradu. Když pak ještě nechal zavražit bratra Matyldy, nešťastná žena se vrhla ze skály.
Jiná verze pověsti uvádí, že Matylda odmítala poslechnout otce, který chtěl svou chudobu vyřešit tím, že dceři vybral za manžela loupeživého Jakuba ze Střekova. Matylda, která se už předtím zamilovala do podkoního, ihned po příchodu na hrad Střekov skočila z nešťastné lásky ze skály do Labe.
A pak je tu ještě třetí verze příběhu. Ta říká, že Matylda osvobodila svého bratra z hladomorny, kam ho uvrhl její manžel Jakub. Využila k tomu chvíli, kdy pán Střekova odjel opět loupit a vraždit. Jamile ale po návratu zjistil, co se stalo, rozzuřil se a Matyldu shodil ze skály.
Je to jen pověst. Kdo ví, která verze je tedy ta nejsprávnější. Všechny se ovšem shodují v tom, že po Matyldyně smrti se šlechtici z okolních hradů spojili, dobyli Střekov, hrad vypálili a jeho pán skončil v rukou kata. A duch Matyldy pak po staletí bloudil hradem coby bílá paní.
Příběh se měl stát v době vlády Václava IV. Historie Střekova jako hradu, který měl střežit vodní cestu z Čech do Saska, tím ale neskončil. Byl obnoven, přestavěn. Jenže pak ho za třicetileté války dobyli Švédové a tím začalo jeho chátrání do podoby, jakou známe dnes.
A jemné žluté kvítky tařice vykvétají na skále pod hradem dodnes. Jen na dva, až tři týdny. Tak krátce, aby připomněla, jak kratičká stihla být láska Matyldy z Vrabince a podkoního.
Související
-
Pověst z Litoměřicka: Proč stojí na skále nad Labem tři kříže
Kolik lidí už jelo po silnici z Lovosic na Ústí nad Labem autem nebo vlakem? To nikdo nespočítá. Ani kolik z nich si všimlo tří křížů na jenom z kopců na protějším břehu.
-
POVĚST TŘETÍ Z KOŠŤÁLOVA: Proč musel hrad dobýt král skřítků
To už se ví, že lesy na severu Čech byly plné skřítků. Kdysi dávno – jak babička nebo dědeček vypravovali, že slyšeli od své prababičky a pradědečka a tak dál, se stalo:
-
POVĚST Z ÚŠTĚCKA: Čarovná kule nemine cíl..
Knínický lesní zestárl a postonával. Nohy mu nesloužily a pochůzky revírem už konal jen velmi ztěžka. To nahrávalo pytkákům. Hlavně jeden mu v lese řádil...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
