Pověst o Blansku: Jak lapka doplatil na chuť zajít do šenku

12. červenec 2020

Z hradu Blansko se dochovalo jen pár opěrných stěn a zbytky místností. Bloudí  v něm prý duše vězňů, kteří tu zemřeli, když se  hrad změnil v první polovině 17. století ve vězení. 

Pak už zůstal zcela opuštěný. Až na dobu, kdy se v něm měl usadit loupeživý rytíř Hendrych.

Loupil po okolí a stal se postupně postrachem všech. Zvěst o něm se šířila krajem a došla až do Děčína. Nakonec na něj poslali vojáky. Ti se několikrát pokoušeli dostat na hrad a Hendrycha zajmout, ale nedařilo se. Hradby hradu tehdy pomáhali lapkovi náporu vojáků odolávat.

Až jednou se jednomu šikovnému vojákovi podařilo vyšplhat po hradbách nahoru a ostatním otevřít bránu hradu. Hendrycha zajali a postavili před soud.

„Zemřeš stětím,“ zněl rozsudek. 

02315616.jpeg

To ráno mrzlo až praštělo, přesto přišla na místo popravy spousta lidí. Konec konců – Hendrych jim naháněl strach hodně dlouho, teď měli vidět jaho konec. Kat přivedl odsouzence, ten musel pokleknout ke špalku a mistr popravčí se rozmáchl a sekl.

Jaké bylo zděšení lidí, když hlava odsouzenci neodpadla. V mžiku prý přimrzla ke krku a Hendrych byl nejen živý, ale mohl svobodně odejít. Takové bylo tehdy právo.

Samozřejmě se Hendrych všem vysmíval. A s kumpány, kteří byli v davu přihlížejících a okamžitě se k němu přidali, se vydal do šenkovny zapít svůj triumf. Moc vína ale vypít nestihl. V šenkovně bylo tepleji než venku a stalo se to, co se stát muselo – přimrzlý krk začal roztávat a loupeživému rytíři odpadla hlava.

Loupežníkova banda se rozutekla, místo Hendrycha slavili lidé, kteří konečně měli mít od lapky pokoj, a hrad Blansko už od té doby zůstal naprosto opuštěný a rozpadl se.

Zřícenina hradu Blansko
autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.