Pověst z Chomutovska: Jak vzniklo Kamencové jezero - mohla za to kletba
Je tomu už dávno, kdy se v okolí Chomutova těžil kamenec a síra. Podle pověsti na konci 16. století ale těžba upadala. Měšťanům se to nelíbilo - přicházeli o své získy.
Někoho tehdy napadlo, že za to určitě může nějaká magie: kdosi doly začaroval. A jak jedna myšlenka stíhá druhou, někdo další zase přišel na to, že když je místo začarované, určitě jde odčarovat. Jen najít tu správnou čarodějnici.
Přivlekli tedy k soudci ženu, která lidem pomáhala svými bylinkami, a obžalovali ji, že to byla právě ona, kdo doly obestřel magií. Soudce nařídil mučení. „Dokud neodčiníš, co jsi způsobila, budeš trpět,“ řekl jí.
Kdo by se přiznal k magii, když za to byl kdysi trest smrti upálením? Jenže jak vydržet tehdejší děsivé mučení? Jak praví pověst, ženu mučili čtyři dny a čtyři noci, až jim slíbila, že důl odčaruje. „Dejte mi nejprve alespoň doušek vody,“ prosila kata a jeho pacholky.
,
Zástupce měšťanů, který byl u mučení přitomen, to ale zakázal. Žena se na něj obrátila a pronesla kletbu: „Tak jako já se nemohu napít, na místě vašeho dolu bude jednou samá voda, ale napít se z ní nebudete moci ani vy ani vaši potomci.“
Ženu popravili a práce v dole pokračovaly. Netrvalo ale dlouho a ve slojích se objevil pramen vody. Jak důl zatápěl, jeho stěny se začaly propadat, až vznikla obrovská plocha zalitá vodou, dnešní Kamencové jezero. Voda ale byla mrtvá a nikdo ji nemohl pít a žít v ní nemohou ani ryby.
Potud pověst. A jak vzniklo Kamencové jezero, které je jediné na světě? To dosud není zcela jasné. Z toho, co víme, vzniklo jezero s rozlohou téměř šestnácti hektarů až někdy na začátku 19. století, ne tak, jak praví pověst - tedy o dvě století dříve. Snad zatopením míst, kde se těžil kamenec. Nebo vyhořením uhelné sloje. Ostatně uhlí je v těch místech dosud - zhruba v osmdesáti metrech pod dnem jezera. Stejně tak je ale možné, že vzniklo přirozenou cestou z někdejší bažiny. Lidé přitom mohli propadu půdy pomoci tím, že v okolí kutali kamenec.
Unikátní voda, ve které kvůli kamenci nežijí žádné ryby a další živočichové (podle vědců jen mikroorganismy a larvy některých brouků) podněcovala fantazii lidí. A tak vznikla další pověst, že voda dokáže vrátit děvčeti panenství. Ovšem jen pokud jde o nevěstu a musí vstoupit do vody před svatební nocí.
Lidé se dnes v Kamencovém jezeře běžně koupou. A nic takového se nepotvrdilo. A jestli to voda uměla kdysi, kdy se panenství cenilo pomalu jako zlato, se stejně nedozvíme: která tehdejší nevěsta by prozradila, že o ně přišla před svatbou a vrátila jí je – mrtvá voda!
Související
-
Pověst z Litoměřicka: S katem nejsou žerty
Stalo se dávno někde u Litoměřic. Tehdy byla krajina ještě divoká, lesy kolem. A právě do nich zabloudil při své cestě právní zástupce města Teplic.
-
Pověst o Blansku: Jak lapka doplatil na chuť zajít do šenku
Z hradu Blansko se dochovalo jen pár opěrných stěn a zbytky místností. Bloudí v něm prý duše vězňů z doby, kdy se hrad změnil v první polovině 17. století ve vězení.
-
Pověst z Hasištejna: Proč můžete na hradě slyšet podivné zvuky
Nenávist je slovo, které je ukryté v názvu hradu Hasištejn, německy Hassenstein. A podle jedné pověsti jí bylo opravdu až dost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.