Pověst z Hasištejna: Proč můžete na hradě slyšet podivné zvuky
Nenávist je slovo, které je ukryté v názvu hradu Hasištejn, německy Hassenstein. A podle jedné pověsti jí bylo opravdu až dost.
Stalo se to v době, kdy pán hradu odjel na válečné tažení. Měl dceru, kterou svěřil do opatrování starému kaplanovi. Komu ostatně jinému, než božímu muži?
Dlouhou dobu byl pán hradu pryč. Dívka se mezi tím nejen stihla zamilovat do rytíře, který se ke hradu zatoulal, a poskytli mu v něm přístřeší, ale dokonce se rozhodla vzít si ho za muže.
„Můžeš nás oddat?“ přišla dívka za starým kaplanem.
Ten znal dívku od doby, kdy se narodila a měl pro ni slabost. Tak dlouho ho přemlouvala, až nakonec navzdory příkazu jejího otce souhlasil a v hradní kapli dívku a rytíře oddal.
Když se pán hradu konečně vrátil, bylo všechno dokonáno. Zjistil, že na jeho hradě vládne cizí muž, o kterém nic nevěděl, ale jeho dcera si ho vzala za muže. Dostal takovou zlost a tak ho posedla nenávist, že rytíře nechal zabít a svou dceru zazdít do jedné ze stěn hradu.
Řadu dní pak poslouchal její nářek a prosby, ale zůstal neoblomný. Když její křik ustal a konečně mu došlo, co vlastně způsobil, sedl na koně a skočil s ním do propasti.
Od té doby mohou návštěvníci hradu slyšet divné zvuky. To bloudí hradem duše bývalého pána a jeho nešťastné dcery a jejího muže.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
