POVĚST TŘETÍ Z KOŠŤÁLOVA: Proč musel hrad dobýt král skřítků

28. červenec 2019

To už se ví, že lesy na severu Čech byly plné skřítků. Kdysi dávno – jak babička nebo dědeček vypravovali, že slyšeli od své prababičky a pradědečka a tak dál, se stalo toto.

Ve velké síni hradu Košťálova osaměl rytíř Hertvík. Zemřela jeho žena, Polyxena i nedávno narozený syn. Rytíři bylo na hradě teskno, a tak se rozhodl odcestovat někam za sluncem a teplem. Správu statků odevzdal do rukou purkrabího Vlaška.

Jenže s rytířem se odstěhovalo z hradu i podhradí i štěstí a spokojenost. Na poddané tvrdě dopadla ruka nového správce. Robota, bití, tresty. Stačilo jediné slovo odporu a člověka spustili do hladomorny, tam měl zkrotnout.

Když se jednou rozhodl pukrabí vzít bič kvůli nějaké maličkosti na otce mladého Habrovce, ten se otce nejen zastal, ale pohrozil správci i pěstí. Ten ho pak přivázal k ohonu svého koně a vláčel do hradu, kde ho polomrtvého nechal hodit do nejhlubšího temného sklepení s tím, že tam má zemřít hladem.

Logo

Nevěsta mladého Habrovce, krásná Častava, pak v zoufalství dnem i nocí bloudila v lesích pod hradem. Až jednou jako by před ní ze země vyrostl drobounký rytíř v nádherném odění na bílém koni.

„Neplač,“ řekl jí. „Už se na to nedá dívat. Jdi domů a otci svému i starému Habrovci řekni, ať svolá všechny, kteří se správce nebojí a než zítra zapadne slunce, ať přijdou k prameni pod Jezerkou. A vezmou si vidle a co doma mají. Já přijdu též!“ Domluvil a zmizel.

Druhý den před západem slunce skutečně přišli muži z podhradí k prameni  pod Jezerkou. Pojednou zaduněla země a úžlabinou od Sutomského vrchu sjížděl malý tajemný rytíř na bílém koni, za ním vojsko - samí drobní jezdci.

Muž s mečem, groteskní trpaslík

Společně všichni zamířili k hradu. Rytíř na bílém koni se oštěpem dotkl brány a ta se s třeskotem rozletěla. Stráž i žoldáci byli poraženi, purkrabí spoután a mladý Habrovec se dostal z vězení. Tajemný rytíř ho jmenoval správcem Košťálova. Poddaní jásali a děkovali.

Malý rytíř pak zakroužil oštěpem nad hlavou a k zemi se snesl černý mrak. Zakroužil podruhé a celé jeho vojsko i se spoutaným právě sesazeným správcem Vlaškem se do něj ponořili a mrak pak zvolna odplul k Sutomskému vrchu, kde zmizel.

Sutomský vrch je čedičová skála u vesničky Sutom. Dnes je jednou z částí Třebenic. První písemná zpráva o ní je už z roku 1276. A bývalého purkmistra Vlaška tam skřítci v čele se svým králem možná vězní dodnes.

Boží muka, Třebenice... s pohledem na Košťálov
autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související