POVĚST Z RONOVA: Hadí královna

Slyšel o tom rytíř z Ronova. A chtěl korunku získat. Vyčíhal si chvíli, kdy se královna hadů plazila z lesa paloučkem k potůčku pod hradem, aby se v něm ochladila. Uvázal na kraji lesa koně a rozprostřel na palouk bílý šátek. Z čarovných knih se totiž dozvěděl, že jeho bílá čistá plocha přiměje královnu, aby na ni korunku odložila, než vstoupí do vody. Pak se schoval za blízké křoví. 

Brzy se z lesa s jinými hady připlazila hadí královna. Když uviděla šátek, skutečně na něj upustila korunku a plazila se k potůčku. Rytíř se tiše připlížil, korunku zabalil do šátku, vyšvihl se na koně a uháněl na hrad. Nebyl ještě daleko, když uslyšel za sebou hrozivý sykot.

To ho tak vylekalo, že šáteček s korunkou zahodil a koně ostruhami popohnal k ještě většímu trysku.

Logo|foto:Český rozhlas

Jako vítr letěl kůň vzhůru a jako vlaštovka přelétl padací most, který čeleď rychle vytáhla. Sykot rozzlobených hadů byl v lese za jeho zády ještě dlouho slyšet, ale pomalu odumíral.

Hrad Ronov je dnes už jen ruinou. Podle dochovaných zápisů to musel být výstavný hrad. Vystřídal mnoho majitelů. Škoda, že nám pověst nezachovala jméno podnikavého rytíře.

Kopec, na kterém hrad stojí, je tak prudký, že k obraně nebyly třeba ani náspy, ani příkopy, stačily jen vnější hradby. A právě ty tam ještě najdete, pokud si na Ronov uděláte výlet.

Hrad je opuštěný od roku 1608. Tím ale jeho pohnutá historie neskončila. Za třicetileté války se v něm schovali vesničané před Švédy. Ti si toho ale všimli a roku 1643 hrad připadli a vypálili.

Logo|foto:Český rozhlas