POVĚST Z LITOCHOVIC: Na vodníka platil až medvěd

24. únor 2019

Litochovice nad Labem jsou malou vsí poblíž Lovosic. Projíždíte jí na mezinárodní trati mezi Děčínem a Prahou. Tam, kde je dnes železniční zastávka, prý bývalo jedno z vedlejších ramen Labe. A na něm mlýn.

Častým návštěvníkem mlýna býval vodník. Chodil tam, aby si na kamnech mohl ohřát svou večeři, tedy rybičky a v zimě i sám sebe. Mlynářští a hlavně mlynářka to samozřejmě neviděli rádi, ale zkuste si pohněvat vodníka, když máte mlýn a potřebujete, aby se mlýnské kolo točilo bez problémů. I vodník dokáže dělat zlomyslné kousky.

Jednou v létě po bouřce došel k mlýnu utrmácený a na kost promoklý medvědář s medvědem a prosil o nocleh. Mlynář se nad nimi slitoval a medvědář i medvěd se mohli zahřát u pece. Za chvíli přišel jako obvykle vodník. Ani nepozdravil a hrnul se ke kamnům, kde si začal smažit svoje rybičky. Ty zavoněly medvědovi a začal se po nich sápat. Vodníka při tom poškrábal. Ten raději utekl.

Labe u Litochovic

Druhý den šel mlynář do blízkých Lovosic. Na skále nad řekou seděl vodník na kameni a volal na mlynáře: „Pane otče, máte ještě tu velikou kočku?“

Mlynář byl chytrý a okamžitě pochopil, že může situaci využít ve svůj prospěch. “Ba, mám,“ řekl. „A v noci se jí narodilo ještě pět mladých.“

Vodník zakňoural a sjel rychle do vody. Od té doby se už ve mlýně neukázal. Tak medvěd zbavil mlýn nezvaného hosta.

Od té doby uplynulo v Labi už hodně vody. První zmínka od obci pochází už z roku 1272! Když v roce 1845 stavěli železnici z Prahy do Podmokel (dnes část Děčína), v Litochovicích vedlejší rameno Labe zasypali.  Medvědáři už také netrápí medvědy vandrem po vesnicích a vodníci jsou jen v pohádkách.

Tam, kde je zastávka Litochovice, prý kdysi bylo rameno Labe
autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.