POVĚST Z LITOCHOVIC: Na vodníka platil až medvěd
Litochovice nad Labem jsou malou vsí poblíž Lovosic. Projíždíte jí na mezinárodní trati mezi Děčínem a Prahou. Tam, kde je dnes železniční zastávka, prý bývalo jedno z vedlejších ramen Labe. A na něm mlýn.
Častým návštěvníkem mlýna býval vodník. Chodil tam, aby si na kamnech mohl ohřát svou večeři, tedy rybičky a v zimě i sám sebe. Mlynářští a hlavně mlynářka to samozřejmě neviděli rádi, ale zkuste si pohněvat vodníka, když máte mlýn a potřebujete, aby se mlýnské kolo točilo bez problémů. I vodník dokáže dělat zlomyslné kousky.
Jednou v létě po bouřce došel k mlýnu utrmácený a na kost promoklý medvědář s medvědem a prosil o nocleh. Mlynář se nad nimi slitoval a medvědář i medvěd se mohli zahřát u pece. Za chvíli přišel jako obvykle vodník. Ani nepozdravil a hrnul se ke kamnům, kde si začal smažit svoje rybičky. Ty zavoněly medvědovi a začal se po nich sápat. Vodníka při tom poškrábal. Ten raději utekl.
Druhý den šel mlynář do blízkých Lovosic. Na skále nad řekou seděl vodník na kameni a volal na mlynáře: „Pane otče, máte ještě tu velikou kočku?“
Mlynář byl chytrý a okamžitě pochopil, že může situaci využít ve svůj prospěch. “Ba, mám,“ řekl. „A v noci se jí narodilo ještě pět mladých.“
Vodník zakňoural a sjel rychle do vody. Od té doby se už ve mlýně neukázal. Tak medvěd zbavil mlýn nezvaného hosta.
Od té doby uplynulo v Labi už hodně vody. První zmínka od obci pochází už z roku 1272! Když v roce 1845 stavěli železnici z Prahy do Podmokel (dnes část Děčína), v Litochovicích vedlejší rameno Labe zasypali. Medvědáři už také netrápí medvědy vandrem po vesnicích a vodníci jsou jen v pohádkách.
Související
-
POVĚST Z TEREZÍNA: Tři buchty jako výkupné pro vodníka
Terezínem protéká Ohře. Místní mu říkají Ohárka. Bývala to zrádná řeka, mnoho lidí se tam utopilo. Samozřejmě za to mohl vodník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.