Sonifikační projekt 4.5Ga~24h: historie Země ve 24 hodinách, živočichové a průniky vodní hladinou
Historie planety Země ve čtyřiadvaceti hodinách, hudbou a obrazem (4:16) – Procházka zářijovou oblohou (24:42) – Živočichové a jejich průniky vodní hladinou (30:18)
V úvodním přehledu zajímavostí vám prozradíme, že po afrických savanách neběhá jeden, ale ve skutečnosti hned čtyři druhy žiraf, povíme si o překvapivé příbuznosti některých mořských a suchozemských mikroskopických hub, představíme vám istiorachise – nového dinosaura s „plachtou“ na zádech, a také kostensucha, patagonského krokodýlomorfa, pro kterého byli dinosauři zřejmě vítanou kořistí; na závěr se zmíníme o objevu nového, již devětadvacátého měsíce planety Uranu.
Historie planety Země, hudbou a obrazem
Na minulost naší planety můžeme nahlížet různě. Můžeme si o ní vyprávět báje, ale také ji zkoumat s pomocí přísně vědeckých metod. Jejich produktem bývají různá data a datové řady, které se dají zpracovat do podoby přehledů, tabulek, grafů nebo vizualizací. Návštěvníci pražského klubu Bike Jesus mohli dokonce letos v dubnu vidět a slyšet audiovizuální performanci, během níž bylo na ploše jedné hodiny představeno posledních 252 milionů let historie naší planety – obrazem a zvukem. Performance, nazvaná Cesta do pravěku, je součástí většího „sonifikačního“ projektu nazvaného 4.5Ga~24h.
Na půdě Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky jsme se sešli s geologem Matějem Machkem a také s akademickým pracovníkem katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Cyrilem Kaplanem, jinak též hudebníkem a skladatelem. Cílem jejich projektu je zachytit hudbou a obrazem čtyři a půl miliardy let historie Země na ploše pouhých čtyřiadvaceti hodin.
Kdy, jak a proč byl projekt spuštěn a co je to ta „sonifikace“? Jakým způsobem dochází v rámci projektu ke zhudebnění dat? Nakolik je to produkt softwaru s jeho programátory a elektronickými výstupy, případně do jaké míry se na něm podílí živý skladatel a opravdoví muzikanti? Kdo všechno na projektu spolupracuje a jak jeho tvůrci v rámci jakýchsi proporcí pracují s časovou škálou? Čím starší minulost Země, tím méně dat je k dispozici – výsledný produkt tak musí být nutně v prvních hodinách o hodně plošší a prázdnější než ve svém závěru. Co už je dnes hotové a jak bude vypadat výsledný produkt?
Skrz hladinu: tam a zase zpátky
Tenká „slupička“ vodní hladiny je významný předěl, hranice dvou rozdílných světů, ve kterých má pohyb zcela odlišná specifika. Mnozí živočichové však tuto hranici rádi pozoruhodným způsobem protínají… Například rybožraví ptáci terejové, létající ryby nebo hlavonožci. Vedou je k tomu nejrůznější důvody, o kterých nám vypráví biolog Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Zmíníme se také o živočiších, kteří se umí pohybovat po hladině jako takové, a dokonce tam i žít.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
