Ománem šly dějiny: vědci, pěstní klíny a kamenné pyramidky. Paleontologova dobrodružství v Maroku

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, jak je to s výskytem vlků v Krkonoších, také se zmíníme o potvrzeném stáří lidských stop na dně bývalého jezera v americkém státě Nové Mexiko, které svědčí o dřívějším pobytu lidí na americkém kontinentu, než se až dosud předpokládalo; zmíníme se o unikátní textilii Hvězdné nebe, která bude vystavena v Kolíně, úspěšném startu španělské rakety Miura 1 zatím pod hranici vesmíru a nakonec i o čínských plánech rozšíření kosmické stanice Tchien-kung na oběžné dráze.

Pěstní klíny a kamenné pyramidky

Trasování skalních rytin v lokalitě Nafūn, střední Omán|foto:R. Garba, ARÚ Praha / projekt ARDUQ

Sultanát Omán na jihu Arabského poloostrova je doslova „oázou klidu“ v této jinak velmi rozjitřené části světa. Svědčí o tom mimo jiné skutečnost, že tam v současnosti působí na tři desítky archeologických expedic z celého světa. Namísto výzkumů na známých, ale momentálně špatně dostupných destinacích v Íránu, Iráku, Sýrii nebo Jemenu kopou ománskou hlínu, kamení a písek. I tam se totiž skrývají mnohá překvapení, stará tisíce let, někdy snad až milion roků. Svou archeologickou expedici má v Ománu i Česká republika – tedy, abychom byli přesní, jedná se v podstatě o mezinárodní expedici pod českým vedením. Špičkový výzkum si žádá některé specialisty, které u nás v Česku prostě nemáme. Proč je oblast jižní Arábie pro archeology tak zajímavá? Mimo jiné proto, že právě tamtudy možná vedla cesta, kterou se afričtí předkové člověka vydali dobývat svět.

Pěstní klín nalezený v poušti Rub al-Chálí|foto:A. Beshkani, ARÚ Praha / projekt ARDUQ

Česká archeologická expedice v Ománu působí souběžně na více lokalitách. Co zajímavého tam zkoumá nám přiblížil její vedoucí, Roman Garba z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Jak se dá určit stáří kamenných artefaktů, které díky erozi leží na povrchu pouště, třeba statisíce let? Co jsou zač tajemné sestavy kamenných trilitů? A co zachycuje unikátní galerie skalních obrazů, vytvářená možná po tisíce let?

Paleontologova dobrodružství v poušti

Drobný, 380 milionů let starý členovec z marocké Fezouaty|foto:Lukáš Laibl

V marocké poušti se místy dochovaly unikátní zkameněliny, pozůstatky stovky milionů let starých organismů, včetně fosilizovaných měkkých částí jejich těl, někdy dokonce i jejich vnitřních orgánů. Jednu z těchto lokalit, Taichoute v jihovýchodním Maroku, jsme navštívili před týdnem, abychom si představili, co všechno žilo v mělkém moři, které se tam rozlévalo počátkem prvohor, v období ordoviku, před nějakými 470 miliony lety. Našly se tam mimo jiné velice zajímavé fosilie známých členovců trilobitů, včetně mláďat nebo larev, a badatelé také získali spoustu zajímavých informací o procesech, které umožnily jejich tak skvělé dochování. Tentokrát si budeme povídat především o tom, jak taková paleontologická expedice do Maroka probíhá a dozvíte se i spoustu dalších zajímavostí.

Členovec z vymřelé skupiny Marrellomorpha z marocké Fezouaty|foto:Lukáš Laibl

Vědecké expedice do terénu probíhají často velmi hekticky, shromážděný materiál se detailně studuje a analyzuje až později, v klidu laboratoří a výzkumných pracovišť. Jak je to s paleontologickými nálezy v Maroku? Mohou si je vědci vzít domů, na svá pracoviště, nebo musí všechny nálezy zůstat v domovské zemi? Tak je to třeba v Egyptě. Jak nám řekl paleontolog Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd České republiky a Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, v Maroku záleží na okolnostech. Jsou fosilie, které se v Maroku bežně prodávají na tržištích, pravé? A mohou si je turisté nejen koupit, ale také odvézt?