Filmové i knižní cesty do pravěku a pravěké stromy, proměněné v kámen: paleontologický speciál
Filmové i knižní cesty do pravěku před Cestou do pravěku (4:39) – Historické souvislosti: Přehlídka nepravděpodobných konců (20:04) – Jak se stromy mění v kámen (25:02)
V úvodním přehledu zajímavostí se věnujeme názvům vymřelých živočichů a to zejména v souvislosti s působením francouzského inženýra a paleontologa Joachima Barranda v Čechách. Tento světově proslulý badatel totiž popsal velké množství fosilních živočichů – a je zajímavé, že pro řadu z nich prosadil namísto tradičních latinských česká rodová jména. Většinou se jedná o vymřelé prvohorní mlže.
Knižní a filmové cesty do pravěku
Cesta do pravěku režiséra Karla Zemana je zřejmě prvním filmem v historii, který zachycuje putování hrdinů časem ze současnosti do pravěku; ať už jakýmkoliv způsobem. „Řeka času“, jak jí říkají, je přes všechna geologická období Země donese až k prvohorním mořím, kde konečně najdou živý protějšek zkamenělého trilobita. Jak moc byl ve své době, tedy v polovině 50. let, námět filmu originální a čím se případně jeho tvůrci mohli inspirovat?
Možných zdrojů bylo víc, ať už literárních nebo i filmových, ale u žádného z nich si tím nemůžeme být na sto procent jisti. Pravěká zvířata se ve filmu objevila už dříve, Karel Zeman v tomto ohledu první nebyl. To nám ostatně potvrdil i kulturní publicista Ivan Adamovič, autor příslušné studie ve sborníku Cesta do pravěku: Dobrodružná věda. Kde bychom tedy mohli hledat inspirace Karla Zemana pro jeho film Cesta do pravěku?
Pravěké dobrodružství obsahuje také fantastická trilogie spisovatele J. M. Trosky Zápas s nebem z let 1940–41, kde se hrdinové při své pouti Sluneční soustavou dostanou i na planetu Venuši, která je horkým světem obydleným mimo jiné zvířaty pozemských druhohor. Zajímavé je to hlavně v souvislosti s tím, jak měla Cesta do pravěku vypadat původně… V Národním filmovém archivu se našel scénosled filmu, nazvaného Výlet do vesmíru, který Karel Zeman napsal krátce po válce. Repríza rozhovoru z dubna 2023.
Jak se stromy mění v kámen
Dvacet milionů let se skrýval pod zemí, než ho na jaře roku 2015 v hnědouhelném lomu Vršany, mezi Mostem a Jirkovem, odkryly těžební stroje. Zkamenělý kmen třetihorního tisovce dosud stál – tak jak vyrostl a jak ho kdysi zalila voda a bahno. Na podzim 2015 byla část mohutného kmene přesunuta do ústeckého muzea… Fosilních stromů se u nás našla řada, vršanský tisovec není ani první, ani nejlépe dochovaný. Využijme však jeho příkladu k tomu, abychom si řekli víc o procesech, díky kterým se pravěké kmeny i další zbytky dávné vegetace dochovaly až do dnešních dnů. A také o tom, co jsme díky dochovaným fosiliím schopni říci o podobě zmizelého světa.
Jak vzácné jsou u nás nálezy fosilních stromů a v jaké podobě se jejich kmeny nejčastěji dochovávají? To nám v březnu roku 2017 prozradil paleobotanik Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jak se dřevo může změnit v kámen? Jaké přírodní procesy za tím stojí? Mohou se ve zkamenělém dřevu pravěkých stromů dochovat až do dneška i nějaké zbytky organické hmoty z doby, kdy jejich kmeny ještě rostly? Jak je náš obrázek minulosti kompletní? Vypovídá dostatečně o složení třetihorních společenstev a podobě tehdejší krajiny? Nevidíme jen jakýsi „výsek“, ovlivněný náhodným výběrem nalezených pozůstatků?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
