Není čočka jako čočka! Ne každá nadýmá…
Z hnědé, zelené, žluté i černé čočky dnes vybíráme červenou, protože výborně chutná, obsahuje hodně cenných látek a navíc nenadýmá. Je totiž zbavená slupky.
Výhodou červené čočky je i to, že ji nemusíte předem namáčet a přesto je už po 20 minutách vaření hotová. Změní svojí barvu do žluta a celkem rychle se rozvaří, to ale v polévce, salátu, kaši nebo v pomazánce nevadí.
Má vysoký obsah vlákniny, zinku, vápníku, hořčíku, železa i vitamínu D. Udržuje vyrovnanou hladinu krevního cukru, a tak vám po čočce k obědu zas tak rychle nevytráví.
Můžou si ji dát děti i těhotné ženy. Vegani a vegetariáni se bez červené čočky neobejdou, protože je v ní i dost rostlinných bílkovin.
Pojídáním červené čočky podpoříte činnost střev a přispějete ke snížení hladiny cholesterolu.
A dáme si karbanátky po indicku! Jak na to? Loupanou červenou čočku uvaříme doměkka a scedíme. Pórek nakrájený na malé kousíčky, nahrubo nastrouhanou mrkev a čočku promícháme v míse. Přidáme vejce, sůl, pepř, kari, prolisované stroužky česneku a lžičku petrželky.
Zahustíme strouhankou, utvoříme placičky, které ještě obalíme ve strouhance a osmažíme na oleji. Jídlo na talíři ozdobíme čočkou Beluga. Pá černou barvu, jemnou chuť a nerozvaří se, právě proto se s ní zdobí talíře i saláty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
