Největší tramvajové neštěstí v československých dějinách se odehrálo na Bukově. Letos od něj uplynulo 76 let
13. července uplynulo 76 let od chvíle, kdy na Bukově v Ústí nad Labem došlo k největšímu tramvajovému neštěstí v našich dějinách. O tom, co se tehdy stalo a co samotnému neštěstí předcházelo, si povídáme s ústeckým historikem Martinem Krskem.
„V tom 13. červenci roku 1947 se odehrála scén, která byla obvyklá – Ústečané se doslova narvali do tramvaje, vyjeli nahoru na Telnici sbírat maliny. A když se pak vraceli zpět, jeli opět tramvají. Ta jezdila jednou za hodinu, tak se opět všichni narvali do tramvaje. V tramvaji, která měla běžnou kapacitu 80 až 90 cestujících jich tak jelo přes 140,“ přibližuje okolnosti vedoucí k tragédii Martin Krsek.
Zcela přeplněná tramvaj vyrazila na svojí cestu zpět do centra Ústí nad Labem. Trasa z Telnice do Ústí nad Labem měla výškový rozdíl téměř 450 a trať z Telnice po celou dobu klesá.
Onoho tragického dne zřejmě selhaly tramvaji brzdy a řidič nedokázal tramvaj ovládat.
„Už po cestě si pár lidí stěžovalo, že řidič jede jako blázen. Řítil se 70kilometrovou rychlostí, to už bylo na katastru města. V místě dnešního rondelu na Bukově pak projel mírnou zatáčku, kde se tramvaj naklonila na dvě kola a o sloup toho trolejového vedení se pak ta tramvaj skalpovala. Poté narazila do vagónu tramvaje, který stál na protější koleji,“ popisuje Krsek.
Tramvaj smrti ukončila svou jízdu na Bukově
Z neovladatelného stroje se stala tramvaj smrti. Historické tramvaje totiž neměly žádné bezpečnostní prvky, na které jsme zvyklí dnes.
Nehoda byla naprosto hrozivá. Nepřežilo ji 30 cestujících, 45 jich bylo vážně zraněných a 31 osob vyvázlo z lehčím zraněním.
„Dá se říct, že bez zranění nebyl skoro nikdo. Fotografie z místa toho neštěstí jsou děsivé. Jsou na nich lidé bez nohou nebo i bez hlav. Bylo jen krátce po válce, tak i ta záchranná akce byla taková spíš spontánní – nebyl žádný specializovaný záchranný tým. Lidé si sundali kabáty, vyhrnuli rukávy a šli vytahovat ty zrněné a mrtvé z toho vagónu,“ vysvětluje Krsek.
Tramvajové neštěstí byla opravdová tragédie a odbočka na Bukov byla kvůli ní zrušena. Později tato tramvajová nehoda posloužila i jako jeden z důvodů, proč se tramvajová doprava ve městě zrušila úplně.
Vina za tramvajové neštěstí padla na řidiče tramvaje, který nedokázal svůj stroj zabrzdit. Odnesl si trest nejvyšší – nehodu nepřežil.
„Byla to událost, která velmi rezonovala nejen v tom ústeckém prostředí, ale i v tom celorepublikovém. Byla vypravena státní tryzna, kdy se s těmi zesnulými přišlo rozloučit na 30 000 lidí. Přijeli i zástupci československé vlády,“ dodává historik ústeckého muzea Martin Krsek.
Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Související
-
Mírové náměstí v Ústí nad Labem vzniklo ve 13. století. Od té doby zažilo řadu dramatických proměn
V centru Ústí nad Labem najdeme několik náměstí. Tím hlavním je pro většinu obyvatel města zřejmě Mírové náměstí. A právě o něm si povídáme s historikem Martinem Krskem.
-
Areál ústeckého letního kina byl původně privátní zahradou. Veřejnosti se otevřel až v roce 1951
Víte, co bylo v prostoru ústeckého letního kina před jeho stavbou? A jak s ním souvisí rodina Petschků? Nejen o tom si povídala Renáta Filipi s Václavem Houfkem.
-
Světoznámé drogistické impérium rodiny Schichtů vyrostlo z vesnické výroby mýdla
Ústí nad Labem bývalo v minulosti jedním z center výroby drogistického a potravinářského zboží, a to díky Schichtovým závodům, známým dnes jako Setuza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
