Bombardování Ústí nad Labem na sklonku druhé světové války navždy změnilo tvář města
Jednou z událostí, které zásadně změnily tvář Ústí nad Labem, bylo ničivé bombardování města v roce 1945. A právě o něm si povídáme s ředitelem ústeckého muzea Václavem Houfkem.
„Ústí nad Labem bylo poměrně bezpečným městem až do podzimu roku 1944 – bylo totiž poměrně vzdálené od tradičních tras spojeneckých bombardérů. Faktem ale je, že v té strategické koncepci spojenců bylo toto město strategickým cílem,“ vysvětluje Václav Houfek.
Ústí nad Labem bylo totiž za druhé světové války nejen významnou dopravní křižovatkou, ale i centrem chemického, strojírenského a textilního průmyslu.
Poprvé se bombardování dotklo města v listopadu 1944. Opravdu ničivé však bylo až bombardování v dubnu 1945.
„Na Ústí nad Labem pokaždé zaútočila stovka takzvaných létajících pevností – bombardérů B17. Ty na město vysypaly ohromné množství bomb – jejich primárním cílem bylo největší seřaďovací nádraží a největší funkční přístav na Labi,“ popisuje Houfek.
Tyto cíle se ale nacházely v těsném sousedství centra města a obytné zástavby. „Když se podíváte na plochu těch zásahů, tak to vypadá, že si prostě ti plánovači nakreslili takový obdélník nad centrem Ústí nad Labem,“ dodává Houfek.
Bombardování města si vyžádalo přes 500 obětí
Vybombardované bylo celé historické centrum města – následky náletů poznamenaly Ústí nad Labem už napořád.
„Všechny domy v okolí kostelů byly těžce vybombardovány. Samotné kostely přežily jen zázrakem – přestože kostel Nanebevzetí Panny Marie dostal zásah. Zřítila se část jižní stěny hlavní lodě kostela i schodiště do kotelní věže, která se pak začala naklánět,“ dodává historik.
Zcela zničená byla, dnes už neexistující, ústecká čtvrť Ostrov. Rozbito bylo 572 domů s téměř 3000 byty a poškozeno bylo dalších 916 domů. Podle německé zprávy z 22. dubna 1945 bylo vyproštěno 56 osob živých, 80 mrtvých a 255 osob stále ještě čekalo na záchranu.
Rok od tragické události bylo v úmrtních matrikách zapsáno celkem 519 obětí ze dvou dubnových náletů. Jejich počet však nebyl konečný, jak se ukázalo v průběhu let.
„Poslední neidentifikovaná těla, oběti náletů, jsme v Ústí nad Labem našli někdy v 90. letech minulého století. Vůbec bych se ale nedivil, kdyby se při nějakých výkopových pracích v centru města našla nějaká další,“ uzavírá Václav Houfek.
Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Související
-
Ústecké sídliště Severní Terasa je unikátní – jeho podobu si museli architekti vybojovat
Na stráních nad Ústím nad Labem vyrostlo na přelomu 70. a 80. let 20. století unikátní sídliště – Severní Terasa. Proč se začalo stavět a čím je tak jedinečné?
-
Areál ústeckého letního kina byl původně privátní zahradou. Veřejnosti se otevřel až v roce 1951
Víte, co bylo v prostoru ústeckého letního kina před jeho stavbou? A jak s ním souvisí rodina Petschků? Nejen o tom si povídala Renáta Filipi s Václavem Houfkem.
-
Mariánský most Ústí nad Labem mezinárodně proslavil. Jeho krásu ocenil i autor vysílače na Ještědu
V Ústí nad Labem spojuje střekovskou a centrální část města ikonický most přes Labe – Mariánský most.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
