Ústecké sídliště Severní Terasa je unikátní – jeho podobu si museli architekti vybojovat

Na stráních nad Ústím nad Labem vyrostlo na přelomu 70. a 80. let 20. století unikátní sídliště – Severní Terasa. Proč se začalo stavět a čím je tak jedinečné? O tom si povídáme s ústeckým historikem Martinem Krskem.

„Severní Terasa je nejvýznamnější sídliště, které ve městě máme, a je i republikově výjimečné. Bylo tehdy velkým tématem pro architekty,“ popisuje Martin Krsek.

Soutěž na sídliště v roce 1962 vyhrála trojice architektů Václav Krejčí, Josef Gabriel a Mojmír Böhm. Ti měli výjimečnou zkušenost ze stavby nového města Most.

„Ústí bylo velmi sužováno inverzemi, zejména tedy v labském údolí, proto byla snaha tu funkci bydlení úplně z centra města vymístit. Tito tři architekti navrhli centrální park, který pak obložili těmi domy a přitom i velmi prozíravě vyřešili dopravu – kdy ta hlavní tepna to sídliště neprotíná, ale obchází. Školy pak jsou uvnitř sídliště, takže děti ze sídliště, které jdou do školy, nemusí nikde přecházet frekventovanou silnici,“ popisuje historik.

O podobu sídliště museli architekti bojovat

Samotní architekti přitom nebyli těmi, kdo diktoval, jak bude nové sídliště vypadat. Poslední slovo měli dodavatelé materiálu – národní stavební firmy, které jim určovali, co mohou navrhovat. „To architektům velmi omezovalo možnost vytvořit něco zajímavého a pestrého – šlo v podstatě o bitvu mezi architekty a dodavatelskými firmami,“ doplňuje Krsek.

Severní Terasa v Ústí nad Labem, nákupní středisko Horizont

I přesto se občas podařilo architektům některé domy na sídlišti ozvláštnit. „Byly tam třeba domy na nožičkách, což bylo neobvyklé. Architektům se také podařilo rozbít výškovou nivelitu sídliště – podařilo se vyhádat, že některé domy budou mít jen šest podlaží, zatím co jiné třeba dvanáct,“ přibližuje Martin Krsek.

Jediným místem, kde mohli architekti relativně popustit uzdu fantazii, byla sídlištní komerční centra. „V nich byly služby, jako třeba holič, řezník nebo samoobsluha. Tam dostali architekti relativní volnost, takže si dovolili terasovité stavby nebo různá schodiště,“ dodává Krsek.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.

Spustit audio

Související