Ústecké sídliště Severní Terasa je unikátní – jeho podobu si museli architekti vybojovat
Na stráních nad Ústím nad Labem vyrostlo na přelomu 70. a 80. let 20. století unikátní sídliště – Severní Terasa. Proč se začalo stavět a čím je tak jedinečné? O tom si povídáme s ústeckým historikem Martinem Krskem.
„Severní Terasa je nejvýznamnější sídliště, které ve městě máme, a je i republikově výjimečné. Bylo tehdy velkým tématem pro architekty,“ popisuje Martin Krsek.
Soutěž na sídliště v roce 1962 vyhrála trojice architektů Václav Krejčí, Josef Gabriel a Mojmír Böhm. Ti měli výjimečnou zkušenost ze stavby nového města Most.
„Ústí bylo velmi sužováno inverzemi, zejména tedy v labském údolí, proto byla snaha tu funkci bydlení úplně z centra města vymístit. Tito tři architekti navrhli centrální park, který pak obložili těmi domy a přitom i velmi prozíravě vyřešili dopravu – kdy ta hlavní tepna to sídliště neprotíná, ale obchází. Školy pak jsou uvnitř sídliště, takže děti ze sídliště, které jdou do školy, nemusí nikde přecházet frekventovanou silnici,“ popisuje historik.
O podobu sídliště museli architekti bojovat
Samotní architekti přitom nebyli těmi, kdo diktoval, jak bude nové sídliště vypadat. Poslední slovo měli dodavatelé materiálu – národní stavební firmy, které jim určovali, co mohou navrhovat. „To architektům velmi omezovalo možnost vytvořit něco zajímavého a pestrého – šlo v podstatě o bitvu mezi architekty a dodavatelskými firmami,“ doplňuje Krsek.
I přesto se občas podařilo architektům některé domy na sídlišti ozvláštnit. „Byly tam třeba domy na nožičkách, což bylo neobvyklé. Architektům se také podařilo rozbít výškovou nivelitu sídliště – podařilo se vyhádat, že některé domy budou mít jen šest podlaží, zatím co jiné třeba dvanáct,“ přibližuje Martin Krsek.
Jediným místem, kde mohli architekti relativně popustit uzdu fantazii, byla sídlištní komerční centra. „V nich byly služby, jako třeba holič, řezník nebo samoobsluha. Tam dostali architekti relativní volnost, takže si dovolili terasovité stavby nebo různá schodiště,“ dodává Krsek.
Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Související
-
Stará tržnice stávala v centru Ústí nad Labem přes 50 let. Její zánik lidé oplakali
V centru Ústí nad Labem, na místě, kde dnes stojí OC Forum, stávala několik desetiletí stará tržnice. Právě na ni vzpomínáme s historikem s ústeckého muzea Martinem Krskem.
-
Podzimní inverze nabízí z Ještědu nádhernou podívanou. Z moře mraků vystupují jen vrcholy hor
Každý, kdo zavítá do Libereckého kraje, vrch Ještěd alespoň zahlédne. A stojí za to na něj i vystoupat. Na podzim a v zimě je z něj čas od času vidět jen bílé moře mraků.
-
Mariánský most Ústí nad Labem mezinárodně proslavil. Jeho krásu ocenil i autor vysílače na Ještědu
V Ústí nad Labem spojuje střekovskou a centrální část města ikonický most přes Labe – Mariánský most.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
