Mírové náměstí v Ústí nad Labem vzniklo ve 13. století. Od té doby zažilo řadu dramatických proměn
V centru Ústí nad Labem najdeme několik náměstí. Tím hlavním je pro většinu obyvatel města zřejmě Mírové náměstí. A právě o něm a jeho historii si tentokrát povídáme s ústeckým historikem Martinem Krskem.
„Na Mírovém náměstí původně nebylo nic. Když ve 13. století docházelo ke kolonizaci těch příhraničních oblastí, tak stálo v prostoru, kde je dnes hlavní nádraží, přemyslovské hradiště. Kolem byla nějaká slovanská osada, vedle které si ti kolonizátoři založili nové město – královské město Ústí nad Labem. Podle tehdejších tradičních zvyklostí vymezili tu plochu pro náměstí, to obestavěli, pak se postupně to postupně nabalovalo – pak ten prostor opevnili hradbami a vzniklo to město, které se do dneška propisuje i do současné podoby toho města – ulice Malá a Velká Hradební, to je takové to, jak se říká, středověké vajíčko,“ popisuje Martin Krsek.
V průběhu staletí se náměstí proměňovalo – nejdřív jej obklopovaly dřevěné domy, které postupně nahradily honosnější kamenné budovy. Od 16. století tam také stávala úchvatná renesanční radnice.
„V době, kdy se Ústí stalo průmyslovou metropolí, se zde stavěly také třeba bankovní domy. Ve 30. letech 20. století byl na náměstí vystavěn i dům Holub, který má zajímavý příběh. Postavit si ho nechal německý židovský obchodník německým architektem z Teplic. Byl v takovém internacionálním, československém funkcionalistickém stylu. Ten nacisty po obsazení Sudet tak provokoval, že ho jeho nový majitel nechal velmi rychle přestavět – obložili ho takovým těžkým sudetským kamenem – vznikl tak Heimatschutz styl, typický pro třetí říši,“ přibližuje Krsek.
Nejdřív bombardování, pak komunisté
Mírové náměstí bylo a je centrem dění. Velký šrám na něm zanechaly události 17. a 19. dubna 1945, kdy ho zasáhlo rozsáhlé spojenecké bombardování.
„Bylo to docela dramatické. Zejména nároží, kde máme dnes tu takzvanou Díru, tak tam dopadla jedna z leteckých pum do provozovny slavné řeznické a uzenářské firmy Houdek. Z domu zůstaly jen obvodové zdi. Ta bomba také porušila čpavkové chlazení obří lednice ve sklepení, do které se schovali zaměstnanci firmy, a vzhledem k tomu, že byl vchod do sklepa zasypán sutí, tak se tam kolem 20 lidí v té lednici tím čpavkem udusilo,“ vypravuje historik.
Velké bourání a budování nastalo v 70. a 80. letech minulého století – zmizela například budova okresního soudu a náměstí se mělo rozšířit až k dnešnímu krajském úřadu.
„V 60. letech existoval urbanistický rozvojový plán, který počítal se zbouráním celého historického jádra města – zůstat měly jen oba kostely. Jediná další budova, která měla být ušetřena, byla spořitelna, protože ta byla ještě v těch 60. letech poměrně novou stavbou,“ vysvětluje Martin Krsek.
Poslední gotický dům na náměstí padl na oltář konzumu
Budovatelské plány komunistického vedení města překazila změna režimu po roce 1989. V 90. letech, po přijetí nového územního plánu, se začal plánovat návrat k historického půdorysu Mírového náměstí.
„S tím se začalo – vyrostl Palác Zdar, který oddělil to náměstí od budovy krajského úřadu. Pak postupně vyrostly domy po té pravé straně. Dnes už k uzavření toho náměstí chybí jen dostavba té nechvalně proslulé parcely 004, kde dnes zeje díra,“ dodává Krsek.
Na Mírovém náměstí mohli lidé ještě v 90. letech minulého století obdivovat poslední gotický dům – ten nakonec nahradila nová budova s restaurací McDonald's.
Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
