Magdalenská povodeň: tragický červenec léta Páně 1342

11. červenec 2022

Tisíciletá povodeň z léta roku 2002 byla sice velmi tragická, ale nebyla nejhorší v naší historii. Na tento titul aspiruje ničivá povodeň, od níž letos uplyne 680 let.

Letos v létě si připomínáme 20 let od katastrofálních povodní, kdy se nebývale rozvodnil Dunaj, Labe a jejich přítoky. Vodní živel v roce 2002 řádil především v Čechách, Rakousku a Německu, zasáhl ale i Polsko, Maďarsko a další země. Této povodni se říká tisíciletá a řadí se k nejhorším. Mnohem horší však byla povodeň z roku 1342, přezdívaná magdalenská, protože udeřila kolem 22. července, kdy si církev připomíná svatou Marii Magdalenu.

Tuhá zima, vlhké jaro, suchý začátek léta

Velká voda v historickém centru nizozemského Maastrichtu

Následky této povodně byly strašlivé a Evropané se s nimi vyrovnávali velice dlouho. O této živelní katastrofě také zanechali slušnou řádku zpráv. Podle nich, archeologických nálezů a dalších stop pak historici, ekologové a meteorologové zrekonstruovali pravděpodobný průběh událostí.

Příroda tehdy trápila Evropu už od začátku roku. Po tuhé zimě, bohaté na sníh a mráz, přišla v únoru obleva, která rozvodnila řadu toků včetně Vltavy. Veliké kry, které se tehdy valily Prahou, strhly kamenný Juditin most. Pak se zase ochladilo, jaro bylo vlhké a studené. Na začátku léta přišla pro změnu vedra a sucho, které na vodou přesycené půdě vytvořilo krustu. V druhé polovině července pak od jihovýchodu nad území dnešního Německa přišla masivní srážková oblačnost, ze které zhruba mezi 19. a 25. červencem nesmírně vydatně pršelo. Podle odborníků tyto deště vyvolaly povodně padesátkrát, nebo dokonce ještě mnohem silnější než v roce 2002.

Povodňová katastrofa

Bouře a povodeň ve středověkém městě

Voda se neměla kam vsakovat, a tak se rozlil Dunaj, Rýn, Mohan, Mosela, Vezera a také Labe a Vltava a mnohé další toky. Řeky braly kamenné mosty, hradby měst, domy, paláce a kostely. Povodeň postihla Würzburg, Mohuč, Frankfurt nad Mohanem – mimochodem pro Mohan to byla největší dosud známá povodeň. Kolín nad Rýnem byl prý tak zaplavený, že přes hradby se dalo přejet lodí. Voda řádila v Řezně, Pasově nebo Vídni. Zprávy o ničivé síle Labe se zachovaly také z Drážďan a Míšně. Bohatý Duisburg živel poničil tak, že po povodni dlouho živořil jen jako chudé městečko. Tisíce lidí povodeň připravila o život.

Jako skutečně tragické se ukázaly škody, které voda způsobila v zemědělství. Lidé tehdy měli pole často na svazích, na polích vyorávali dlouhé hluboké brázdy. Vydatné deště z takových polí snadno odplavily ornici. Magdalenská povodeň během několika dnů připravila západní a střední Evropu o tolik úrodné půdy, jako eroze za několik stovek let. Území Německa tehdy nebylo příliš zalesněné. Lesy pokrývaly asi jen třetinu plochy, co dnes. Vodu tedy opravdu nic nebrzdilo, na mnoha místech proto docházelo k obrovským sesuvům půdy. Hluboké rokle, které extrémní srážky způsobily například v pohoří Taunus, jsou vidět dodnes.

Hladomor, černá smrt a jiné „radosti“

Po povodni v nizozemském Maastrichtu

Trvalo prý několik týdnů, než se řeky vrátily do svých koryt. Opadnutí vod přineslo úlevu jen částečnou. Spolu s půdou zmizela pochopitelně také úroda, takže bezprostředně po povodních vypukl hladomor, který jen tak nepolevil, protože zničená pole byla ještě dlouho neúrodná. Magdalenská povodeň, jak už to chodí, byla jen předehrou k pohromě mnohem větší. Vlhké a chladné podnebí, které v následujících letech na kontinentě zavládlo, bylo ideálním prostředím pro šíření bakterií moru. Zubožení Evropané pro něj byli snadnou kořistí. Černá smrt, která naplno udeřila v roce 1347, zahubila na kontinentu asi třetinu obyvatelstva.

Evropu povodeň změnila i jinak. Zdecimovaní venkované se z niv a svahů přesunuli do měst. Pole se zúrodňovala jen pomalu, a tak do té doby především vegetariánské obyvatelstvo muselo začít jíst ve velkém maso. Podle odborníků prý jejich roční spotřeba činila 100 kilo na osobu!  Dnes je to asi 65. Trvalo skoro celé století, než se zemědělství v zasažených oblastech zase srovnalo.

autoři: Veronika Kindlová , frv
Spustit audio

Související