Od Tróje po Ithaku: daktylským hexametrem po Odysseových stopách a návštěva planetky Kamo'oalewa
Homérova Odysseia, 2. část: Odysseova cesta (5:10) – Historie: Smrt Jamese Cooka, mezi pravdou a legendou (21:00) – „Havajská“ planetka a další kvaziměsíčky Země (25:56)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kde se u nás letos vyskytly invazní sršně asijské a co dělat, pokud na ně narazíte, prozradíme vám, že dlouhokrcí dinosauři diplodokové žili podle nových zjištění nejen v Americe, ale i v Evropě, povíme si o nálezu velké stavby nejistého účelu z keltského období v Bavorsku, představíme nedávný objev skalní galerie s rytinami kozorohů a loveckých scén v Kyrgyzstánu, na kterém se podíleli i naši badatelé a prohlédneme si nový kráter na přivrácené straně Měsíci, vzniklý nedávno nárazem malého asteroidu, který nikdo nezaznamenal.
Odysseova cesta: báje nebo cestopis?
Řecké eposy Illias a Odysseia zcela jistě nebyly plodem jediného geniálního mozku, ať už jím byl slepý pěvec Homér nebo někdo jiný. První z eposů zachycuje události, předcházející dobytí Tróje, druhý epos popisuje dlouhý návrat hrdiny Odyssea z Trójské války. Dnešní badatelé se shodují v názoru, že oběma eposům předcházela dlouhá ústní tradice – jednotlivé zpěvy pak kdosi (a mohlo to být i více autorů) spojil do výsledných celků. Do jaké míry z tradice vyšel, jak stará vyprávění upravil, přestylizoval či změnil – o tom se neví nic. Před týdnem jsme o tom hovořili s klasickou filoložkou Sylvou Fischerovou z Ústavu řeckých a klasických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Také jsme si řekli, že vyprávění mohla být jen stěží zapsána dříve, než po polovině 8. století před Kristem, kdy teprve na základě fénického písma vznikla řecká alfabeta. Od prvních nápisů na nádobách k zápisu tisíců veršů homérských eposů však jistě vedla další dlouhá cesta, která mohla trvat třeba celé století.
Jak můžeme charakterizovat formu a styl, jakými jsou psány oba homérské eposy, Illias a Odysseia? Jak říká Sylva Fischerová, po formální stránce se jedná o takzvaný daktylský nebo také homérský hexametr, který je dost zvláštní. Do jaké míry může vyprávění o Odysseově návratu z Trójské války do rodné Ithaky vycházet z reálné skutečnosti? Kde se nacházela místa, která během své „odysey“ navštívil? Vždyť třeba na základě údajů z Illiady objevil v 19. století na západním pobřeží Turecka na pahorku Hissarlik Heinrich Schliemann místo, kde kdysi stávala dávná Trója. Dá se i Odysseia chápat jako svým způsobem historický pramen?
„Havajská“ planetka Kamo'oalewa
Loni v květnu odstartovala do vesmíru čínská sonda Tchien-wen 2 – se dvěma hlavními výzkumnými cíly: navštívit blízkozemní planetku Kamo'oalewa a poté kometu hlavního pásu 311P/PANSTARRS. K planetce havajského jména se sonda úspěšně přiblížila letos v červenci. Má v plánu odebrat vzorek z jejího povrchu. Ten by příští rok měla přivézt na Zemi. Teprve pak, bude-li vše fungovat jak má, čeká sondu Tchien-wen 2 již zmíněný kometární výlet. Planetka Kamo'oalewa je velmi malé, rychle rotující těleso, objevené až v dubnu 2016 dalekohledem Pan-STARRS 1 z observatoře Haleakala na Havaji. Proč vědce tolik zajímá, že k němu dokonce vyslali sondu? Jedním z důvodů je, že se jedná o kvazisatelit, zdánlivou oběžnici naší planety.
O planetce Kamo'oalewa i dalších planetkách, které jsou v blízkém vztahu s naší Zemí, si povídáme s popularizátorem astronomie Pavlem Gabzdylem z brněnské Hvězdárny a planetária. Jak už víme, u planetky Kamo'oalewa, která má v průměru zhruba 28 metrů, se aktuálně nachází čínská sonda Tchien-wen 2. Jak by měla vypadat její průzkumná mise? Země má třináct známých nebo předpokládaných přirozených kvazisatelitních průvodců. Některé jsou na dočasných, jiné na víceméně stabilních drahách. Mohla by planetka Kamo'oalewa posloužit jako mezistanice pro lety člověka na Mars?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
