Frederik Velinský

Deneb v souhvězdí Labutě, nejvzdálenější z jasných hvězd naší oblohy, fotogenická ranní seskupení planet s Měsícem a rekordní letní odstup Země od naší mateřské hvězdy.

Ledová kůra na severním a jižním pólu ledového měsíce Jupiteru mění svou polohu. Místy se na povrch dere voda ze skrytého oceánu. Co s tím má společného Ptakopysk?

Na stopě padělatelů egyptských starožitností (4:21) – Historické souvislosti: Kant a jeho antinomie (20:57) – Dlouhé mohyly, 3. část: Posvátná krajina pod Řípem (26:05)

Dlouhé mohyly, 2. část: Domy mrtvých předků (4:42) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Na Europě praskají ledy (22:01) – Velryby ve službách seismologů (27:31) 

Dne 23. června 1374 vypukla v západoněmeckém městě Cáchy jedna z nejznámějších středověkých vln taneční hysterie, zvané také taneční mánie, taneční mor či choreománie.

Třikrát k Měsíci (4:31) – Příběhy se čtyřkou: Taneční šílenství (20:56) – Kniha měsíce: Za Ztraceným světem A. C. Doyla (25:42) – Dlouhé mohyly, 1. část: Eneolit (30:07) 

Na nepřístupné náhorní planině v amazonské džungli přežívají zvířata, která jinde už dávno vyhynula. Slavný Doylův román v řadě souvislostí rozebírá Jan Kopecký.

Kameny drahé a nejdražší, jak se upravují a proč (4:39) – Procházka červnovou oblohou (20:18) – Desatero pohybů, 5. část: Letci, lezci, šplhavci a černí pasažéři (26:06)  

Pomineme-li Slunce, pak se nejbližší hvězda nachází jen čtyři a čtvrt světelného roku od nás. Pouhým okem ji nespatříte, patří však k jiné hvězdě, která vidět je.

Slunce v noci na počátku léta klesá jen málo pod obzor a noci nejsou příliš tmavé. I tak se na obloze najdou objekty, které stojí za pohled i důkladnější pozorování.