Falšovaný Egypt: na stopě padělatelů starožitností a návštěva pravěké „posvátné krajiny“ pod Řípem

V úvodním přehledu zajímavostí vás budeme varovat před „ohnivými červy“ z mělkých pobřežních vod Jaderského moře, zmíníme nejkompletnější objev ptakoještěra z australského kontinentu, ponoříme se k lodi Quest Ernesta Shackletona, která spočívá na dně Labradorského moře, povíme si o zdržení vesmírné lodi Starliner, která stále kotví u Mezinárodní kosmické stanice a nakonec vám představíme brněnskou družici TROLL, která by měla už na podzim letošního roku odstartovat do vesmíru.

Zfalšovaný Egypt: na stopě padělatelů

Prakticky v každé větší sbírce egyptských starožitností se prý nacházejí falešné předměty – turistické suvenýry nebo dokonce záměrné padělky. Může za to popularita Egypta jakožto turistické destinace. Už od dob římské říše si návštěvníci staroegyptských pyramid a chrámů odváželi domů na památku nějaké ty starožitnosti.

Egyptské hieroglyfy. Scéna s bohem Anubisem – v tomto případě nejde o padělek|foto:Shutterstock

Moderní doba pak přinesla novinku – výrobu turistických suvenýrů takříkajíc „na míru“. I tyto předměty se dostávaly do muzejních sbírek; nejen kupující, ale ani pracovníci sbírkotvorných institucí neměli ve své době šanci je rozeznat. Odborníků, kteří by se ve staroegyptském umění orientovali, bylo jako šafránu. A tak se suvenýry ve sbírkách i evidenci ocitaly bok po boku se skutečnými starožitnostmi. Spolu s nimi byly studovány, nezřídka i publikovány. Ve sbírkách se však vyskytují i záměrná falza, napodobeniny starožitností, které byly vyráběny a prodávány jako pravé, za účelem zisku padělatele. Jedna taková padělatelská dílna působila v první půli 20. století i na území Československa. A my se vydáme po padělatelových stopách.

Pavel Onderka, egyptolog a afrikanista|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Obchod s egyptskými starožitnostmi byl natolik lukrativní záležitostí, že se na přelomu 19. a 20. století začala objevovat jejich falza, která byla za nemalé částky prodávána soukromníkům i do muzejních sbírek. S postupujícím vědeckým poznáním starého Egypta a jeho kultury je stále snadnější tato falza odhalovat. O tom hovoří egyptolog a afrikanista Pavel Onderka z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, součásti Národního muzea v Praze. V jeho sbírkách se mj. nachází malá stélka s inventárním číslem P1637. Jak odborníci poznali, že s ní není něco v pořádku? Se stélkou souvisí i další příběh se zápletkou, kterou se dosud nepodařilo uspokojivě rozplést.

Dlouhé mohyly: posvátná krajina Podřipska

Archeologové objevili nedaleko hory Říp u obce Dušníky vzácnou pravěkou mohylu. Střepy keramiky kultury zvoncovitých pohárů.|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Patrně jste nedávno v médiích slyšeli o objevu eneolitické dlouhé mohyly na Královéhradecku, v trase dálnice D35 Plotiště-Sadová. Je 190 metrů dlouhá a 15 metrů široká. Jak víte z našich minulých pořadů, několik o něco kratších mohyl se nedávno podařilo objevit i v okolí Řípu. Ačkoliv to není žádná velehora, přesto se stal středobodem české krajiny. Bylo to tak už v pravěku? A odráží se vztah našich dávných předků k „magické hoře“ i v archeologických nálezech? Nejspíš vás nepřekvapí, že patrně ano.

Dokumentace hrobu desetiletého chlapce pod mohylou v Dušníkách, srpen 2021|foto:Petr Krištuf

O dlouhých mohylách si povídáme s Petrem Krištufem z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni... Jak je to tedy s Řípem? Byl krajinným monumentem a středobodem opravdu i v pravěku? Jednou z dlouhých mohyl, které archeologové nedávno na Podřipsku zkoumali, byla mohyla v Dušníkách. Výjimečná je mimo jiné tím, že z ní na rozdíl od těch dalších alespoň něco zbylo. I když je to jen docela nepatrné návršíčko.