Hroby uctívaných předků: Dlouhé mohyly v historické paměti a třetí nejstarší tištěná mapa Čech

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme výzkum britských vědců, kteří v ugandských pralesích hledají léčivé rostliny za pomoci šimpanzů, povíme si o objevu lodního vraku z pozdní doby bronzové, který naznačuje, že se tehdejší plavci nijak nezdráhali vyplout na širé moře mimo dohled pevniny, zmíníme se o zdravotních problémech starých Egypťanů z přelomu letopočtu, jak o nich svědčí výzkum jednoho pohřebiště nedaleko Asuánu, představíme novou družici SVOM, lovce gama záblesků z vesmírných dálav a zmíníme se o úspěchu čínských vědců a techniků – přistání návratového pouzdra sondy Čchang-e 6 se vzorky půdy z odvrácené strany Měsíce.

Dlouhé mohyly: hroby uctívaných předků?

Odkryv příkopu kolem dlouhé mohyly Vražkov, říjen 2021|foto:Petr Krištuf

Dušníky, Vražkov a Račiněves. Tři obce na Podřipsku, kde byly nedávno objeveny a prokopány dlouhé mohyly z období eneolitu, staré více než pět a půl tisíce let. Přestože se původně jednalo o rozměrné stavby, dlouhé někdy i přes sto metrů, každá z nich byla původně určena jen pro jednoho pohřbeného člena tamní komunity. V případě mohyly v Dušníkách, o které jsme si povídali před týdnem, to byl dokonce zhruba desetiletý chlapec. Z jakého důvodu se mu dostalo tak honosného pohřbu, o tom archeologické prameny mlčí. Mohly se informace o účelu mohyl a významu pohřbených jedinců uchovat v místní paměti třeba i několik tisíciletí?

Východní průčelí dlouhé mohyly Račiněves se základovým žlabem dřevěné komory, srpen 2022|foto:Petr Krištuf

V mohylách na Podřipsku a jejich blízkém okolí se kromě primárního pohřbu našly i další, mnohem mladší hroby; mrtví do nich byli uloženi stovky až tisíce let po zbudování samotných mohyl. Jak si to archeologové vysvětlují? O tom hovoří Petr Krištuf z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni, který tyto mohyly zkoumal. Tradice, podle níž byly dlouhé mohyly místem odpočinku významných předků, zřejmě přetrvávaly po tisíce let. Mohlo to tak být i v případě mohyly ve Ctiněvsi, kde jsme před časem naše povídání začínali? Mohyly na Podřipsku, budované z černozemě, padly nejspíše za oběť zemědělcům, kteří je od 18. do první poloviny 20. století rozorávali a úrodnou půdu rozváželi po okolí. Jen mohyla v Dušníkách jako zázrakem přežila, i když jen jako drobné, asi metrové převýšení okolního plochého terénu.

8 fotografií

Nový a přesný popis Království českého

Mapa Čech od Pavla Aretina, detail pravého horního rohu|foto: Mapová sbírka PřF UK

Nejstarší tištěnou mapou Čech je Klaudiánova mapa, vydaná v roce 1518 mladoboleslavským lékařem a nakladatelem Mikulášem Klaudiánem. O padesát let později byla v Lipsku vytištěna druhá mapa Čech, jejímž autorem byl německý luterský farář, spisovatel a kartograf Johann Criginger. Třetí nejstarší mapou Království českého je mapa kartografa Pavla Aretina z Ehrenfeldu z počátku 17. století. Vzácnou mapu, která se dochovala jen v několika málo exemplářích, představila před časem publikace nakladatelství Karolinum.

Mapa Čech od Pavla Aretina, detail levého spodního rohu|foto: Mapová sbírka PřF UK

„Nový a přesný popis Království českého“, známější jako Aretinova mapa, je o celé století starší, než slavná Müllerova mapa Čech z roku 1720. Kdo byl Pavel Aretin? Co se ví o jeho osudech a také o okolnostech vzniku samotné mapy, která nejspíš sehrála významnou roli i na bojištích třicetileté války? Stál za jejím vznikem nějaký konkrétní zadavatel? O tom hovoří ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Eva Novotná.