Americká sonda Juno poodkrývá ledovou tvář Jupiterova měsíce Europy

Sondy kroužící kolem některých planet Sluneční soustavy přinášejí vědcům proud cenných informací ze všech oborů astronomie. Např. sonda americké NASA Juno, která už osm let zkoumá Jupiter, vyslala během své mise mimořádně zajímavé snímky i údaje nejen o magnetickém poli obří planety, ale při svých průletech kolem Jupiterových měsíců i o těchto satelitech – třeba o vulkanickém měsíci Io. V roce 2022 sonda prolétla kolem ledového měsíce Europa. Právě detaily z Europy teď astronomy hodně zaměstnávají.

Potrhaný povrch ledového měsíce

Sonda Juno je největším produktem lidstva vypuštěným k planetárnímu obru Jupiteru.|foto: NASA/JPL

Stejně jako Měsíc ukazuje stále stejnou tvář Zemi, Europa ji nastavuje Jupiteru. Povrch ledového satelitu je velmi mladý, protkaný trhlinami, hřbety a pásy, které jsou staré maximálně 90 milionů let. Snímky sondy Juno podporují teorii, že ledová kůra na severním a jižním pólu Europy mění polohu. Detailní snímek z kamery určené pro orientaci na hvězdy dokonce odhalil místa, kde mohla nedávno na povrch proniknout slaná voda z oceánu, který vědci pod povrchem ledového měsíce předpokládají.

Podrobnější analýzou dat zjistili, že vedle ledových bloků, trhlin, hřbetů a žlabů jsou na Europě také nepravidelně rozmístěné prohlubně se strmými srázy široké 20 až 50 km. Připomínají velké vejčité jámy, které byly nalezeny na dřívějších snímcích, ovšem z jiných míst Europy. To podle vědců potvrzuje teorii o pohyblivé ledové krustě, která pluje na podpovrchovém oceánu slané vody.

Kryovulkanismus blízko Ptakopyska

Povrch Jupiterova měsíce Europa, jak jej nasnímala sonda Juno. V pravé dolní části útvar, přezdívaný astronomy Ptakopysk|foto:NASA/JPL-Caltech/SwRI, CC0 1.0, ©

Podobné útvary odhalila Juno i na jižní polokouli, což dokazuje že pohyb ledových vrstev na Europě je mnohem rozsáhlejší. Ještě více detailů, než JunoCam poskytl přístroj SRU, který je mnohem citlivější na světlo. Využil konstelace, kdy byla k Jupiteru přivrácená strana měsíce nasvětlená pouze odraženým světlem Jupiteru. Díky tomu mohl přístroj pořídit fotografie takzvaného Ptakopyska – útvaru, který zmíněné zvíře svým tvarem připomíná. Jde o oblast o rozměrech 37x67 km, s chaotickým terénem, s výraznými okrajovými hřbety a tmavě červenohnědým materiálem uvnitř.

Sonda JUICE u Jupiteru|foto: ESA

Severně od tohoto patrně nejmladšího útvaru v okolí jsou patrné brázdy, podle kterých vědci usuzují, že ledová kůra Europy je v těchto místech slabší, a to právě díky kryovulkanickým výlevům. Uvidíme, jaké detaily o této oblasti a vůbec o podpovrchovém oceánu tohoto Jupiterova měsíce přinesou nové sondy, třeba evropská mise JUICE či americká Europa Clipper. V těchto chvílích by měla mít sonda Juno za sebou dvaašedesátý průlet kolem Jupiteru, včetně průletu kolem vulkanického měsíce Io. Ten měla minout ve výšce necelých 30 tisíc km nad povrchem.

Skvělým zdrojem informací, tentokrát o Marsu, je pro astronomy kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která rudou planetu snímkuje z její oběžné dráhy už od roku 2006. Pomocí kamery HiRISE např. zachytila na svazích bývalé sopky Arsia Mons zvláštní, výrazně kruhové díry. Může jít o zřícené stropy lávových tunelů. Ale o tom v naší rubrice třeba někdy příště…