Výlet nad bouřková oblaka, za rudými skřítky, elfy, gnómy nebo obřími výtrysky a první výprava za českými vulkány: kdy a kde soptily?

11. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Blesky jsou nebezpečné, ale krásné nebeské divadlo
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:06 - Objevy a události
04:42 - Bouřkové přízraky pod hranicí ionosféry
23:52 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Jurij Gagarin
27:57 - Soutěž o Knihu měsíce
29:13 - Za českými vulkány, 1. část: Kdy a kde?

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o nové aktivitě nedávno narozené sopky na islandském poloostrově Reykjanes, povíme si, jak jsou na tom medvědi grizzly v amerických Skalistých horách a představíme vám nově objeveného dinosauřího predátora z pravěku argentinské Patagonie – llukalkana; zmíníme se také o záhadné rytině na velké kamenné desce z jedné bretaňské hrobky, která by mohla být prastarou mapou z doby bronzové a nakonec oslavíme dvacetiny americké sondy 2001 Mars Odyssey, která stále krouží a pracuje na oběžné dráze kolem rudé planety.

Bouřkové přízraky pod hranicí ionosféry

Nadoblačné blesky, tzv. rudí skřítci (red sprites), vznášející se v roce 2020 nad vzdálenou bouřkou nad Tatrami. Originální snímek prošel matematickým zpracováním

Bouřka je běžný meteorologický jev, který každý zná. Všichni jste už viděli nějaké ty blesky a máte alespoň chabou představu o tom, co jsou vlastně zač. Většina z nás je schopná poznat typický bouřkový oblak, i když pravděpodobně ne všichni mají jasno v tom, co se v oblaku děje, když se blýská. Úplně přesně to nevědí ani fyzikové a meteorologové, tak vás to nemusí moc trápit. Právě tak se nemusíte mrzet, pokud jste ještě neslyšeli o elektrických výbojích, jejichž doménou je oblast mezi horní hranou bouřkových mraků a zemskou ionosférou. I vědci začali tyto nadoblačné jevy zkoumat teprve nedávno. Podle jejich vzhledu i dalších vlastností je přezdili na skřítky, elfy, duchy, trolly, gnómy, modré nebo obří výtrysky.

Nadoblačné blesky, tzv. rudí skřítci (red sprites)

Budí spoustu otázek: Jak vznikají? Souvisí nějak s obyčejnými blesky? Jsou vzácné nebo patří ke každé pořádné bouři? Pokusíme se na ně odpovědět. Než svůj pohled upřeme nad oblaka, budeme se však chvíli věnovat i obyčejným bleskům. Jak už jsme řekli, vědci dodnes přesně nevědí, proč tyto vysoce energetické elektrické výboje v oblacích vznikají. O tom hovoří Ivana Kolmašová, vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Kdy a kde to u nás „bouchalo“?

Milešovka je opravdovou dominantou krajiny

V současnosti je u nás ve střední Evropě klid, minulost ale zdaleka tak klidná nebyla. I u nás vybuchovaly sopky a tekla žhavá láva – skoro jako na Islandu. Dávný vulkanismus formoval podobu střední Evropy v době, kdy tu ještě nežili žádní lidé, kteří by se mohli kochat pohledem na soptící vulkány – pokud by tedy před nimi neprchali do bezpečné vzdálenosti. Ve kterých obdobích to u nás soptilo nejvíce? Bylo to v třetihorách nebo v časech dinosaurů? Nebo snad ještě dříve?

Naším průvodcem po českých sopkách je geolog a vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby. Proč se vůbec geologové a vulkanologové o naše dávno ztichlé sopky zajímají? Co je na nich přitahuje – kromě toho, že tu kdysi byly a soptily?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...