Před šedesáti lety „pozval“ Gagarin celé lidstvo do vesmíru

10. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy První kosmonaut Jurij Gagarin

„Nebojte se, jsem občan jako vy, vrátil jsem se z vesmíru a hledám telefon, abych zavolal do Moskvy!“ První kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin, 12. dubna 1961

Právě takhle prý volal Gagarin na starší ženu a dívku z osady Smělovka v Povolží, které jako první uviděly muže v podivném obleku a bály se k němu přiblížit. Ano, při dnešní výpravě do vesmíru se vrátíme k události vzdálené právě 60 let.

První a nejkratší návštěva vesmíru

Jurij Gagarin

12. dubna 1961 se vydal do vesmíru první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin. V kosmické lodi Vostok 1 se na oběžnou dráhu kolem Země vydal v 7 hodin a 7 minut středoevropského času, let trval pouhých 108 minut. V měřítku příštích kosmických letů šlo o nejkratší let v dějinách kosmonautiky. Hnidopichové tvrdí, že Gagarinův oblet naší planety nebyl úplný – místo přistání u města Engels totiž leží nejen poměrně daleko na západ od původně plánované oblasti přistání u Kujbyševa, ale i od místa startu, kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Odchylku způsobily problémy s motorem Vostoku při brzdicím manévru.

Vezmeme-li v úvahu, že celý let řídily na dnešní dobu primitivní automaty a Gagarin se před přistáním ve výšce 7 km z lodi katapultoval, byl to úspěch nevídaný. Sázka s tendencemi 50 na 50 vyšla, skromný sympaťák se stal hrdinou a celebritou, a Sovětský svaz načas vítězem v kosmických závodech se Spojenými státy, což tehdy také propagandisticky náležitě využil.

Tři zapečetěné obálky novinářům

Ovládací panel kosmické lodi Vostok 1

Odborník na kosmonautiku Karel Pacner se zmiňuje o „kosmické cenzuře“, v níž tehdejší SSSR hrál prim. Jeho kosmický program podléhal nejpřísnějšímu utajení. O startu Gagarina nevěděl dopředu žádný ze sovětských novinářů. Agentura TASS a vedení rozhlasu dostaly tři zapečetěné obálky – v jedné se psalo o neúspěšném pokusu, při němž kosmonaut zahynul, druhá obsahovala žádost vládám o pomoc při pátrání po kosmonautovi, který přistál mimo sovětské území, třetí s textem o úspěšném startu. Redakce čekaly na pokyn, kterou obálku mají otevřít. Podobně se veřejnost dozvídala o startech dalších družic a lunárních sond. To ovšem byla „voda na mlýn“ nejrůznějších konspiračních teorií, které bulvár živí dodnes, Gagarinovo téma nevyjímaje.

Do vesmíru v Gagarinových stopách

Neil Armstrong před startem mise Gemini

Za hranice vesmíru, čímž se myslí výška nejméně 100 km, se od té doby podívalo téměř šest set lidí – mužů i žen. K milníku stanovenému Gagarinem přibyly další, neméně významné.  Stejně jako jeho jméno budou naši potomci znát Neila Armstronga, který při americké misi Apolla 11 stanul jako první člověk na Měsíci.  Úctyhodné jsou také milníky technické; v souvislosti s letem na Měsíc třeba dodnes nepřekonaná superraketa Saturn V – 111 metrů vysoká, o největším průměru 10 metrů, se startovací hmotností téměř tři tisíce tun! Tedy jako středně velká bitevní námořní loď!

Kosmonautika přinesla nebývalé možnosti také pro rozvoj astronomie. Připomeňme mezinárodní kosmickou stanici ISS, objevy prostřednictvím Hubbleova teleskopu na oběžné dráze kolem Země, kosmické sondy k planetám, kometám i asteroidům, či třeba nejnovější výzkum Marsu pomocí robotů. Cesty do vesmíru s lidskou posádkou se ale neobešly bez obětí. Smutná bilance čítá do této chvíle 18 osob. Daň touze a snu, napsal spisovatel Pavel Toufar ve své knize „Velké cesty vesmírem“. Jsou to cesty, k nimž lidstvo pozval právě před šedesáti lety Jurij Gagarin.

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.