Voňavý hřebíček je dobrý na dýchací cesty. Pomáhá také proti parodontóze
Předvánoční čas se neobejde bez hřebíčku – ať už pečete perníčky, pracny nebo si chcete udělat svařené víno. A pokud vás trápí parodontóza, tak po něm sáhněte také.
Kvalitní hřebíček poznáte podle hnědého těla a světlé hlavičky – pokud je tmavá, hřebíček vyhoďte, bude hořký. Prodává se samozřejmě celý, doma si ho umeleme nebo roztlučeme v hmoždíři.
Odpradávna se věřilo, že má afrodiziakální účinky, proto ho novomanželky přidávaly svým mužům do jídla před svatební nocí.
Hřebíček obsahuje sloučeninu eugenol, která má čistící účinky. Hřebíčkovou silici můžete přidat do aromalampy, v období chřipek vyčistí vzduch i dýchací cesty. Možná i z toho důvodu zavěšovaly dříve maminky hřebíček nad dětské postýlky.
V lidové medicíně byl hřebíček nejčastěji využíván v souvislosti se zuby – při akutní bolesti zubu, než stihnete zajít k zubaři, žvýkejte jeden až dva hřebíčky – silice totiž poměrně efektivně snižuje bolest zubního nervu.
Související
-
Zběhovec plazivý umí hojit rány i léčit dýchací cesty
Na louce, v lese, ale třeba i na skalce roste bylina z rodiny hluchavek – zběhovec plazivý. Má krásné modrofialové květy a je léčivý – umí například hojit rány.
-
Proskurník znali už ve starověku. Pomáhá při zánětech dýchacích cest i hojení ran
Proskurník lékařský lidé znali a užívali už ve starověku. Léčivé jsou hlavně slizy, proskurník ale obsahuje i silice nebo třísloviny.
-
Podběl – proslulá bylinka na léčení dýchacích cest
Podběl je hodně nenáročná kytička. Daří se jí na jílu, na holých stráních i na rumištích. Tam najdete celé polštáře těchto žlutě zářivých květů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu
Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser
