Rok 2021 ve znamení vážek a pootevřená Pandořina skřínka genetických manipulací

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte, jak mohly ke vzniku života na naší planetě přispět blesky, zmíníme se o objevu bronzové sošky býka, obětované kdysi v Řecku bohu Diovi, představíme vám asteroid 2001 FO32, který nedávno prolétl v blízkosti Země a přidáme i dvě novinky z kosmonautiky – povíme si o úspěšném statickém testu nové rakety SLS a také o nové várce zajímavých satelitů, které vynesla do vesmíru ruská raketa Sojuz a mezi nimiž byla i družice GRBAlpha, na níž se podíleli také čeští vědci.

Rok 2021, rok na křídlech vážky

Šidélko ruměnné|foto:Jan Moravec,Český svaz ochránců přírody

„V očích vážky zrcadlí se vzdálené hory“, básnil už před dvěma staletími japonský mistr haiku Kobajaši Issa. „Na křídlech vážky zvučí třpyt, jak tančí opojená…“, maloval skoro před osmdesáti lety svůj lyrický obraz básník František Hrubín. Vážky jsou krásné třpytivé blesky řek, potoků a mokřadů; velké, nepřehlédnutelné klenoty naší přírody. Jen málokdo o nich umí básnit, ale každý se rád kochá jejich vzhledem a pozoruje jejich špičkovou leteckou akrobacii. Právě na to jistě mysleli naši ochránci přírody, když se rozhodli rok 2021 vyhlásit Rokem vážek. Měli k tomu i jiné, pádnější důvody.

Proč se tedy stal rok 2021 Rokem vážek? To nám prozradili Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody, a jeho kolegyně Kateřina Landová... Vážky si nevybírají, osidlují všechny tipy vod. Většina jejich života však probíhá pod hladinou. Jak se vážky rozmnožují? Kam a jak kladou vajíčka? Jak může vážkám pomoci každý z nás a co v té věci chystá, plánuje či organizuje Český svaz ochránců přírody?

Vylepšené lidstvo a Pandořina skřínka

Dvoušroubovice DNA|foto: typographyimages,Pixabay CC0 Creative Commons,©

V roce 2018 oznámil čínský vědec Ťien-kchuej Che, že se mu jako prvnímu podařilo upravit genetickou informaci dvou dětí už při jejich početí takzvaně „ve zkumavce“. Narodily se dvě holčičky – říká se jim Nana a Lulu. Odborná veřejnost na to nebyla připravena. Panoval názor, že „molekulární nůžky“ nástroje, označovaného jako CRISPR, jsou zatím příliš hrubé na to, aby mohla být provedena tak jemná operace, jako je vystřižení a nahrazení přesně vymezené části lidské DNA. Vědci se dokonce před časem dohodli, že nikdo z nich s pomocí CRISPRu „nesáhne“ na lidské embryo, dokud nebude technika vybroušena k dokonalosti. Ťien-kchuej Che tedy „hrál na riziko“. Proč asi?

Jaroslav Petr|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Desítky vědců z celého světa předem věděly, do čeho čínský vědec jde, protože před svými sympazitanty se s plány nijak zvlášť netajil. Nikdo z nich neprotestoval – a tak se Ťien-kchuej Che dočkal nepříjemného překvapení, když byl nakonec odbornou veřejností odsouzen. A nejen odbornou veřejností. Došlo i na soud civilní. Jak nakonec dopadl? To nám řekl odborník na biotechnologie Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Nehrozí nebezpečí, že s lidskou genetickou informací bude chtít manipulovat někdo neoficiální, z jakési biologické „šedé“ zóny? A dá se to všechno ještě zastavit?