Ný, -natý a spol. Alexandr Sommer Batěk a jeho zásadní příspěvek k českému chemickému názvosloví

Pomocí zmíněných koncovek se vyjadřuje oxidační číslo charakteristického prvku v oxidu. Prosím chemiky mezi posluchači, aby mi prominuli, pokud jsem to vysvětlila neobratně. Musela jsem se o to pokusit, protože právě tyto koncovky mají tento měsíc své kulaté výročí. 29. května roku 1914 totiž začal 5. sjezd českých přírodozpytců, na kterém byla schválena pravidla českého chemického názvosloví.

Od Preslova japíku k Mendělejevově tabulce

Vojtěch Šafařík, český chemik a astronom|foto:Jan Vilímek, Wikimedia Commons, Humoristické listy, CC0 1.0, ©

České názvy chemických prvků byly tehdy už vesměs ustálené v podobě, kterou užíváme dodnes. Kodifikoval ji chemik Vojtěch Šafařík ve svém německo-českém slovníku vědeckého názvosloví vydaném v roce 1853. Vyčistil tehdy názvy chemických prvků od různých obrozeneckých tvarů jako byl třeba japík, kazík, barvík, kostík, ďasík či nebesník, čili lithium, fluor, chrom, fosfor, kobalt a uran. Šafařík se zabýval také zmíněnými chemickými koncovkami, které do české chemie zavedl přírodovědec Jan Svatopluk Presl. Ten však operoval jen s pěti koncovkami. Šafařík přidal další tři. Zněly trochu jinak než dnes a také měly jiné pořadí.

Potíž byla v tom, že vědecké poznání ještě nebylo tak daleko jako dnes a tehdejší vědci u mnoha prvků špatně určili atomové hmotnosti. Když pak v roce 1869 přišel ruský chemik Mendělejev se svou tabulkou prvků, kde vše uvedl na správnou míru, české chemické koncovky přestaly fungovat tak, jak by měly.

Chemikář, skaut, spiritista a osvětář

Alexandr Sommer Batěk, tvůrce moderního českého názvosloví anorganických sloučenin, esperantista, pacifista a osvětář|foto:Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

A tu přišel, dnes už pozapomenutý, originální badatel Alexander Sommer Batěk s návrhem na správné používání koncovek a sestavil je do řady, krom jediné výjimky stejné, kterou používáme dnes. Svůj návrh publikoval v periodiku Listy chemické. Na zmíněném sjezdu českých přírodovědců pak byl Baťkův systém přijat jako správný. Do školní praxe vešel až po válce, v roce 1918, kdy byla změněna jen první Baťkova koncovka -ičnatý na dnešní -ný.

Mimochodem – i Alexander Sommer Batěk má letos kulaté výročí. V červnu uplyne 150 let od jeho narození a minulý měsíc to bylo osmdesát let od jeho smrti. A kdo to vlastně byl? Jak uvádí chemik Petr Slavíček v článku z roku 2008, Batěk byl středoškolský učitel chemie, propagátor skautingu a esperanta. Zajímal se však i o různé okultní vědy a spiritismus a byl velmi svérázným propagátorem zdravého životního stylu a mravnosti. Zaváděl například tzv. kočovní vzdělávání, v jehož rámci učil své žáky nejen esperanto, ale také správně dýchat nebo cvičit gymnastiku. Za války hrál vojákům loutkové divadlo o pohlavní zdrženlivosti, vynalezl také vodičku proti pocení nohou, stan ve tvaru chaloupky, propagoval hřeben proti plešatosti a mnoho dalšího.

Hned by se ty koncovky ve škole lépe učily, kdyby jeden věděl, kdo za nimi stojí. Co říkáte?