Vírová galaxie, Měsíc s Polluxem a rychlé Lyridy: Procházka dubnovou oblohou
Nad hlavou budeme mít v dubnu všechny planety, viditelné pouhým okem. Pozorovatelé meteorů budou mít asi smůlu a světelných „škrtnutí“ bude na nebi nejspíš jen pomálu.
V dubnu už máme jarní souhvězdí pěkně pohromadě. Přívlastek „jarní“ má i dobře známý trojúhelník, který nám usnadňuje orientaci na obloze. Jeho body jsou jasné hvězdy Regulus ve Lvu, modravá Spica v Panně a oranžový Arktur v Pastýři.
Pod ojí Velkého vozu
Nad hlavou téměř v zenitu svítí Velký vůz, jak zní lidový název pro menší část souhvězdí Velké Medvědice. Pod jeho ojí se nacházejí Honicí psi a pod nimi – a zároveň nad Pannou – shluk slabších hvězd zvaný Vlasy Bereniky. Vezměte si hvězdnou mapu a ujasněte si, kde jsou další hvězdy a souhvězdí jarní oblohy. A máte-li po ruce triedr, tím líp; můžete vyhledat i objekty hlubokého vesmíru. Zkuste třeba Vírovou galaxii M51, jednu z nejjasnějších a nám nejbližších galaxií. Nachází se pod ojí Velkého vozu v blízkosti hvězdy éta Ursa Major, zvané také Benetnaš.
„Sblížení“ Měsíce se souhvězdím Blíženců
Hlavní plačka Benetnaš
Arabové viděli ve Velkém Vozu zástup tří plaček, provázejících rakev se zesnulým. První z nich, éta Ursa Major, dostala proto jméno Benetnaš z arabského „banat na'š“, česky „hlavní“ (míněno „truchlící“ nebo „plačka“).
Zdroj: Wikipedie
Až na Uran a Neptun budou v dubnu viditelné všechny planety. Merkur sice až koncem měsíce večer nad severozápadním obzorem, stejně tak tamtéž i Venuše. Ale Mars můžeme spatřit po celý duben v první polovině noci a Jupiter se Saturnem budou ráno nad jihovýchodním obzorem. 6. a 7. dubna brzy ráno uvidíme obě planety pěkně pohromadě s Měsícem. Tím jsme se dostali k úkazům. 19. dubna bychom mohli vidět konjunkci Měsíce s hvězdou Pollux v Blížencích, a to ve 22 hodin středoevropského, pozor, už letního času! Pollux bude necelé 4° severně. Tím ovšem výčet úkazů skončil; ostatní, co by také stály za pokoukání, se odehrávají bohužel za bílého dne.
S trochou štěstí nebo triedrem
To je i případ pravidelného meteorického roje Lyrid, jehož maximum nastane 22. dubna kolem 15. hodiny. Některé z těchto rychlých „létavic“ bychom však večer a v noci přece jen vidět mohli, i když 18 meteorů za hodinu jako při odpoledním maximu to určitě nebude.
Z komet připadá k pozorování v úvahu kometa C/2020 R4 Atlas, která se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Hadonoše a Hada. Chce to ale silnější triedr a vědět, kde ji hledat. Pomůže podívat se nejprve na stránky Heavens-above.com, kde je i mapka a poloha komety v Sluneční soustavě.
A měsíční fáze navrch…
Konec naší dubnové Procházky patří jako tradičně Měsíci. 4. dubna poslední čtvrť, 12. dubna nov, 20. dubna první čtvrť a 27. dubna úplněk, kdy bude náš souputník zároveň v tzv. přízemí – letos třetím největším. Blíže Zemi bude pak už jen v květnu a vůbec nejblíž v prosinci. Přejeme vám čisté nebe!
Související
-
Ocenění za výzkum černých děr
Černé díry ve vesmíru sice nezáří, jejich existenci ale může prozradit hmota, která na ně padá. Za její výzkum získal mladý český astronom ocenění Akademie věd.
-
První fotografie největšího kosmického dalekohledu
Přesně měsíc po startu pořídil nový kosmický dalekohled Herschel první snímek. V zorném poli testovací fotografie se ocitla známá galaxie M 51 v souhvězdí Honících ...
-
Země jako kosmická střelnice a koně v mongolských stepích
S pádlem na kajaku přes Atlantik, mobilní aplikace k určování rostlin a jasný bolid nad ruským Murmanskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
