Pověst z Roudnicka: Za černou paní musíte na zámek
Bílých paní máme v Ústeckém kraji hned několik. Ale už jste viděli černou paní? Pokud ne a chtěli byste, musíte do Roudnice nad Labem
V Čechách je černá paní spíše výjimečný jev. Přesto jedna podle pověsti občas bloudí roudnických zámkem. Má jít o Polyxenu z Pernštejna. Byla vdovou po Vilému z Rožmberka, ale provdala se za Popela z Lobkowicz a tím přešlo sídlo v 16. století z Rožmberků na tento šlechtický rod.
Po smrti prý bloudila hradem a po jeho přestavbě zámkem, aby ohlídala svůj stříbrný poklad. Že jde o stříbrné předměty a ne zlaté, se původně jen povídalo, pak je prý ale viděl kostelník, měl se jmenovat Diezler a udělat o tom záznam.
Stalo se tak za bílého dne, kdy procházel chodbami a zamířil i do sklepení. No, možná si šel pro víno, protože toho tam bylo (a je) dost. A náhle se před ním zjevila černá paní. Tvářila se přísně.
„Špatně hlídaš moji stříbrnici,“ vyčetla mu. „Necháváš odemčené dveře,“ dodala a pohrozila mu.
Kostelník byl v šoku. Jednak z přízraku, jednak o žádné stříbrnici neměl ani ponětí. Jak mu ale tato myšlenka proběhla hlavou, otevřely se ve zdi dveře a on uviděl místnost plnou stříbrných předmětů.
Chtěl něco říct, ale než stačil vydat hlásku, začalo bít poledne. S prvním úderem na věžních hodinách se černá paní rozplynula a místnost a dveře zmizely. Opět před ním byla jen zeď.
Pověst neuvádí, jestli nechala vrchnost zeď prozkoumat a hledat poklad. A kostelník už znovu černou paní nepotkal. Ani žádný stříbrný poklad se v Roudnici zatím nenašel - přesněji není o tom záznam.
A tak tam můžete podle pověsti potkat černou paní i dnes. Byla by to opravdu velká náhoda, protože zámek má dvě stě padesát sálů! Pak i rozsáhlé slepení s chodbami, černá paní tedy má spoustu možností, kde se zjevit.
Ale třeba se stane, že svůj poklad ukáže právě vám.
Související
-
Pověst z Děčínska: Za jméno můstku prý může lakomství sedláků
Proč se mostku přes Jílovský potok v části Děčína Podmokly říká Ovčí? Podle historických záznamů tu stojí od začátku 18. století. A hádanka kolem názvu není těžká.
-
Pověst z Lounska: Hrobka, která ronila slzy
Albrechta staršího z Kolowratu pohřbili podle tehdejšího zvyku do náhrobku uprostřed hlavní lodi kostela kláštera, který sám založil. Stalo se tak koncem 14. století.
-
Pověst z Litoměřicka: Proč v Českém středohoří kvete tolik vlčích máků
Na hradu Litýš, kdysi hrdém hrádku, dnes zřícenině poblíž Dolního Týnce, žil podle pověsti pán, který měl velmi krásnou dceru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka