Pověst z Litoměřicka: U Sutomi možná uslyšíte v lese dusot kopyt, divočáci to ale nebudou
Stávala prý u Sutomi směrem ke kopci Boreč kdysi hájovna. Nikdo už nevěděl, kdo v ní kdysi žil. Zůstala opuštěná, tajemná a rozpadala se.
Povídalo se tak o ní ledacos, především že se v ní usadily zlé síly. A řádí hlavně v noci.
Lesy tehdy patřily vrchnosti a poddaní do nich nechodili. Když tak potají – nakrást si klestí nebo dřevo, protože se moc dobře nežilo. Ale tresty, pokud někoho hajný v lese načapal se dřevem, třeba i souškami nebo naloupanou kůrou, byly velmi přísné. Zloděj mohl přijít i o ruku.
Také proto se dva bratři ze Sutomi rozhodli jít do lesa pozdě v noci, aby je nikdo neviděl. V chalupě byla zima a neměli čím zatopit. Protože lesy byly nejhustší právě od Sutomi k Borči, šli tím směrem, doufali, že tak je nikdo při krádeži neuvidí. Staré myslivně se vyhnuli obloukem.
Alespoň si to mysleli… Našli suchý stromek a začali řezat pilou, kterou si vzali s sebou.
„Slyšíš,“ ozval se najednou jeden z nich. Přestali řezat a v té chvíli uslyšel i druhý z bratrů dusot kopyt. Ale přidal se k tomu i štěkot psů a vzápětí také zvuk loveckých rohů.
To je vyděsilo. Dobře věděli, že vrchnost na lov za hluboké noci nejezdí. Rychle se schovali se do houští.
V tu chvíli se zvedl divý vítr, stromy se začaly ohýbat tak, že se i větve lámaly, a kolem se prohnal jako ve snu obrovský jelen a za ním na černém koni černý jezdec se smečkou psů. Pak nastalo naprosté ticho.
Bratři se tak vyděsili, že nechali pilu pilou a rozběhli se cestou necestou lesem - hlavně pryč. Teprve v tu chvíli zjistili, že jak hledali vhodný stromek k pořezání, došli až do těsné blízkosti staré hájovny. To je vyplašilo ještě víc a pelášili z lesa jako zajíci.
Domů doběhli celí poškrábaní a zakrvácení od větví stromů a trnů z keřů, které se jim stavěly do cesty. Špinaví, šaty rozedrané. Pilu navíc nechali v lese.
Ještě dlouho se pak do lesa nikdo ze Sutomi v noci neodvážil. A k pověstem o tajemné hájovně se přidala i další – že v její blízkosti v noci loví divý jezdec.
Související
-
Pověst z Děčínska: O mrtvých jen dobré
Projížděl jednou z Mikulášovic na Velký Šenov kupec. Mířil dál do Německa. Cesta to byla docela krkolomná, přes les. Najednou dostal pořádnou facku.
-
Pověst z Litoměřicka: Kdysi jezdil poblíž Lovosic ohnivý kočár
Celý zářící, jako by uvnitř hořelo, se objevoval na různých místěch u Lovosic někdy na konci osmnáctého století kočár tažený koňmi. Většinou v noci nebo v podvečer.
-
Pověst z Děčínska: Ploučnici a Labe prý hlídal tajemný rytíř. Zmizel?
Podle jedné pověsti mohl mít Děčín s povodněmi větší problémy, než zatím měl, kdyby řeku nehlídal tajemný rytíř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
