Pověst z Děčínska: Ploučnici a Labe prý hlídal tajemný rytíř. Zmizel?
Podle jedné pověsti mohl mít Děčín s povodněmi větší problémy, než zatím měl, kdyby řeku nehlídal tajemný rytíř.
Lidé ho vídali postávat na Staroměstském mostě. Ten byl někdy v druhé půli šestnáctého století postaven z pískovcových kvádrů nad Ploučnicí, nedaleko místa, kde říčka vtéká do Labe. Od té doby tady údajně lidé za mlžných nocí vídali záhadnou postavu rytíře, jak nehnutě stojí a dívá se do vody.
A jak lidé zjistili, proč to dělá? Jednou procházel za bouřlivé noci po mostě muž. Ploučnice i Labe byly vysoko, na zem dopadaly proudy deště a hrozilo, že se rozdivočelá voda už už rozlije z břehů. V mlze před sebou zahlédl postavu. Když došel blíž, viděl, že jde o rytíře ve zbroji, jak se opírá o svůj meč a upřeně sleduje hladinu.
„Hej, pane!“ Zavolal na něj muž. Rytíř sice neodtrhl oči od rozbouřené vody, ale přesto zamumlal: „Tentokrát se voda nerozlije.“ A zmizel.
A skutečně, i když hrozila Ploučnice i Labe katastrofou, nakonec se voda vylila ze břehů jen mírně a nezpůsobila žádné škody. Od té doby si lidé povídali, že Děčín hlídá před povodní tajemný rytíř.
Očividně ale jeho moc nad oběma řekami není bez hranic - když se podíváme na to, co se dělo v posledních letech. A nebo už dohled nad řekou nechal jen na lidech? Vždyť někteří si dnes myslí, že to zvládnou i bez tajemných sil přírody…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
