Pověst z Lounska: Podivné jméno Postoloprty
Už jsme si na název města Postoloprty zvykli. Ale dříve? Zní podivně a čas od času si prý z Postoloprtských ostatní dělali legraci a vymýšleli odvozeniny, kterým se smáli.
Třeba i Kosteloprty a tak podobně. A jak tedy jméno vzniklo? Podle pověsti docela obyčejně, jako spousta dalších.
Prý dávno, opravdu dávno, žil v tom místě švec, který opravoval lidem střevíce. Byl šikovný a vyhlášený široko daleko. A tomu se tehdy prý říkalo prtati, tedy švec prtoval postoly (střevíce). Obraťte pořadí slov a máte tedy postolyprtovat. Tak to alespoň uvádí kronikář Hájek z Libočan.
Existuje i jiná verze příběhu – podle ní dostala původně ves jméno až podle kláštera benediktinů Porta Apostola – tedy Brána apoštolů. Byl postaven někdy na konci 11. a začátku 12. století. Zkomolením latinského názvu mělo vzniknout slovo Postoloprty.
Jak to tedy bylo? Přesně se to asi nedozvíme, ale už v Kosmově kronice, která vznikla ve 12. století, se objevuje název vsi - Postopirth, Postoloporth a další. Právě v těchto místech podle Kosmy svedli bitvu kníže Čechů Neklan a kníže Lučanů Vlastislav. Vítězný Neklan pak měl nechat podle kronikáře postavit hrad Drahuš. Pokud stál, dávno zanikl. Ale je pravda, že archeologové skutečně objevili u Postoloprt zbytky raně středověkého hradiště.
Kdy tedy vznikl název Postoprty a jak? Můžete si vybrat…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
