Pověst z Litoměřicka: Pokud půjdete na půlnoční, pozor na podivná světélka
Chodil kdysi jeden mladík z Trávčic zpívat do Počapel do kostela při mši. Tentokrát ale byl Štědrý den a tudíž se lidé chystali i na mši půlnoční.
Protože večer se obvykle chodilo kdysi spát brzy – elektřina a tudíž možnost rozsvítit si pořádně ještě nebyla: svítilo se svíčkami a olejovými lampami. Pro mladíka bylo nezvyklé zůstat dlouho vzhůru. Lampa jen tak blikala o on byl po celodenní práci unavený. A tak si nakonec přece jen usnul. Naštěstí jen na chvíli.
Vzbudil se a zjistil, že do půlnoci zbývá už jen necelá hodina. Vyskočil tedy, rychle navlékl boty a kabát a rozběhl se do Počapel. Vzal to přes pole, aby to měl kratší. Noc byla zvláštní, jako kouzelná, krajina zasněžená a on si užíval tu pohodu.
A tu najednou vidí, jak od Bohušovic přicházejí světélka. Mířila si to rovnou k němu. Nesla se potichu a blížila se. Myslel si zprvu, že někdo nese lucerničky, možná jde také zkratkou na půlnoční. Bylo mu to ale divné, vždyť i v Bohušovicích je kostel a určitě tam budou sloužit také půlnoční, proč by tedy na ni někdo chodil do Počapel? Navíc neviděl žádné lidi. To ho vyděsilo, a tak se dal do běhu.
Ohlédl se teprve mezi prvními staveními. A viděl, že se světélka obrátila a před Bohušovicemi naskákala do řeky Ohře.
Farář se divil, proč je v kostele brzy a celý udýchaný. Mladík mu vyprávěl, co viděl a že celou cestu běžel.
„Dobře jsi udělal,“ řekl mu farář. „Blíží se půlnoc, a to je čas pro různé síly - ty kouzelné - dobré, ale i ty zlé. Kdybys neutekl, možná bys v řece skončil i ty,“ dodal.
Domů šel mladík s ostatními věřícími a pěkně po cestě. Světélka se už neukázala.
Související
-
Pověst z Litoměřicka: U Sutomi možná uslyšíte v lese dusot kopyt, divočáci to ale nebudou
Stávala prý u Sutomi směrem ke kopci Boreč kdysi hájovna. Nikdo už nevěděl, kdo v ní kdysi žil. Zůstala opuštěná, tajemná a rozpadala se.
-
Pověst z Děčínska: O mrtvých jen dobré
Projížděl jednou z Mikulášovic na Velký Šenov kupec. Mířil dál do Německa. Cesta to byla docela krkolomná, přes les. Najednou dostal pořádnou facku.
-
Pověst z Mostecka: Proč se komořanský vodník chodil vyhřívat na sluníčko
Tam, kde se dnes rozprostírá důl Československé armády, pod zámkem Jezeří, se kdysi třpytila hladina Komořanského jezera. Vytékala z něj řeka Bílina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
