Pověst další z Děčína: Rozmetal bývalý děčínský hrad sám ďábel?

9. únor 2020

V místě, kde dnes stojí v Děčíně zámek, stával kdysi kamenný hrad. Vznikl někdy ve 13. století na skále, na místě středověkého hradiště. Stál tam zhruba tři století a pak zmizel.

Na místě pak vyrostl zámek, který je tam dodnes. Podle pověsti za zánik hradu mohl ďábel.

Nebo vlastně spíše za to mohl někdejší pán hradu, který se prý ďáblovi upsal. Snad někdo z rytířů z Binova (také Bünau). Tento rod hrad dlouho vlastnil. Rytíř se vsadil s ďáblem o svou duši. Chtěl po pekelníkovi, aby mu pomohl rozmnožit majetek.  

„Budeš mít, co budeš chtít. Nikomu ale nesmíš prozradit, odkud tvé bohatství pochází,“ řekl mu ďábel, když mu hradní pán krví podepisoval listinu. Pokud to vydržíš do své smrti, nepřijdeš o duši. Jinak je moje...

Rytíři se pak žilo dobře. Jeho žena ale tušila, že bohatství roste rychleji, než mohl pán hradu získat z výbojů k sousedům a tak podobně, a tak na muže naléhala, aby jí řekl, kde se všechno bere. Ten to nakonec nevydržel a tajemství jí vyzradil.

Archeologické výzkumy na děčínském zámku - v popředí základy zbořené věže

V tu chvíli obloha zčernala a hrad se propadl do země. A co zbylo, ďábel rozmetal. Potomci rytíře pak na místě vystavěli dnešní zámek a na hrad se pomalu zapomnělo.

Potud pověst. Když ale v roce 2010 a 2011 archeologové prováděli na zámku v Děčíně výkopy, překvapivě našli ještě zbytky hradu včetně tajné místnosti bez oken a dveří. Potvrdilo se, že někdejší královský hrad byl majestátní, velký asi jako Bezděz.

Oblouk původního vstupu do hradu pak archeologové objevili dokonce tři metry po zemí. Pohřbil ho tam skutečně ďábel? Nebo prostě jen čas zahlazoval stopy po lidské činnosti, jak to celé věky dělá? Můžete si vybrat….

Děčínský zámek - archeologické nálezy
autor: Jana Ksandrová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.