Obchodní dům Labe – špičková architektura konce 60. let a výkladní skříň socialismu

Obchodní dům Labe patřil ve své době mezi špičku mezi nákupními centry nejen na severu Čech, ale v celém Československu. Na jeho historii se teď podíváme s historikem z ústeckého muzea Martinem Krskem.

„Než bylo obchodní centrum postaveno, tak tam nestálo nic – byly tam proluky po bombardování z dubna roku 1945. Předtím tam byla klasická městská zástavba,“ popisuje historik Martin Krsek.

Projekt obchodního domu Labe byl dokončen na konci 60. let, vlastní realizace proběhla v letech 1973 a 1974.

Obchodní dům Labe svým prodejním sortimentem patřil mezi výjimečné obchodní centra a patřil mezi špičku mezi obchodními domy nejenom na severu Čech.

„Obchodní domy, to už je vynález první republiky – například tu byl obchodní dům Jepa, dnes známý jako obchodní dům Sever. Ten už přinášel takový ten vyšší komfort nakupování, ale obchodní dům Labe, to byl skok do aktuálních trendů – nejen toho socialistického bloku, ale i na Západě,“ dodává Krsek.

Obchodní dům Labe, stavba západního střihu

Obchodní dům Labe patřil mezi opravdu moderní obchodní domy, dnes bychom řekli obchodní centra. Výjimečná byla nejen jeho velikost, ale i možnost přestavby a modulace vnitřních prostor přímo pro potřeby prodejců.

Výjimečná byla i komplexnost nabízených služeb. „Zahrnoval restauraci, terasu i další služby. Dnes už je to standard, tehdy šlo ale opravdu o pokrok v úrovni nakupování. Další mimořádností toho objektu byl jeho architektonický vzhled, který vybočoval z té dobové produkce. Šlo o stavbu, dá se říct, až západního rázu,“ vysvětluje historik Martin Krsek.

Obchodní dům Labe v Ústí nad Labem

Architektkou obchodního domu Labe se stala velmi progresivní žena – Růžena Žertová. Ta projektovala i spoustu dalších slavných obchodních domů, mezi nimi třeba i Prior v Pardubicích.

„Velmi výrazným prvkem je opláštění – určitě si všimnete, že ta stavba má takovou polámanou fasádu – ta má evokovat vlny řeky Labe. I obklad toho domu je mimořádný, protože to není standardní omítka, ale jsou to kovové pláty se speciálním povrchem – nějakou hliníkovou slitinou, která byla navržena tak, aby odolávala zdejšímu agresivnímu prostředí,“ přibližuje Krsek.

Povrch loga obchodního domu byl z plátkového zlata

Součástí obchodního domu Labe byly i umělecké realizace. „Dneska už vidíme jen takovou trosku plastiky od Karla Kronycha, která také nesla pojmenování Labe, a která byla vlastně také součástí architektury. Další výtvarná výzdoba byla i uvnitř obchodního domu – dodnes se třeba dochovala restaurace a kavárna ve třetím patře, která je oddělena takovou krásnou stěnou s mosaznými vajíčky. Na terase obchodního domu se také konaly i módní přehlídky,“ dodává Krsek.

Čtěte také

Obchodní dům Labe kladl důraz i na své samotné logo. „To tady dělal místní výtvarník Procházka – návrhář toho loga. To logo bylo vyvedené nad vchody, na takových pyramidách, ta písmena byla zlacená skutečně plátkovým zlatem – tyto detaily pak také často zmizely při rekonstrukci,“ shrnuje historik.

Obchodní dům Labe právem patří mezi architektonické skvosty a dodnes funguje a můžete v něm nakupovat.

„Proběhl takový výzkumně-popularizační projekt, který se jmenoval Kotvy, Máje, Priory – ten právě upozorňoval na výjimečnou architekturu obchodních domů, které byly vlastně tou výkladní skříní socialismu. Pokud chtěl socialismus uspět, musel uspokojit potřeby komerční potřeby svých obyvatel, a obchodní domy pro to byly prostředkem. Proto se do nich investovalo poměrně velké úsilí,“ uzavírá historik Martin Krsek.

Obchodní dům Labe patří právem mezi mimořádné architektonické stavby – to potvrzuje i fakt, že je budova kandidátem na titul Státem chráněná kulturní památka. Dodnes můžete v obchodním domě Labe nakupovat, i když jeho slávu zastínilo obchodní centrum Forum.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.