Masarykovo zdymadlo na Střekově slaví 100 let své existence

Před 100 lety, roku 1923 začala stavba Masarykova zdymadla na Labi pod hradem Střekov. Účelem bylo především splavnit Labe v oblasti střekovských peřejí, které byly často nesjízdné. V době svého vzniku patřilo toto zdymadlo k nejmodernějším v Evropě.

„Masarykovo zdymadlo u nás nevzniklo náhodou, je spojeno s tradicí Labské plavby – s tím, že se muselo neustále zpevňovat a prohlubovat koryto, že se v 70. letech 19. století založil takzvaný Labský spolek, kde byly vytvořeny plány prací na stavbu různých zdymadel a stupňů, mezi kterými byl také ten předobraz Masarykových zdymadel,“ vysvětluje ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Samotná stavba trvala celkem 13 let – od roku 1923 do roku 1936. Vybudování Masarykova zdymadla velmi ovlivnilo i ráz krajiny. „My už si to dnes neuvědomujeme, ale tam je to vzedmutí hladiny řeky kolem osmi až devíti metrů, takže v podstatě od zdymadel až k Litoměřicím je ta řeka od té doby spíše přehradou než skutečnou živou řekou,“ dodává Houfek.

Masarykovo zdymadlo sice bylo ve své době neuvěřitelným technickým vodním dílem, které nemělo v Evropě obdoby, ovšem ne všem se jeho stavba zamlouvala.

„Řada Ústečanů byla v té době proti stavbě zdymadla, protože ta stavba mimo jiné narušila to romantické panorama údolí řeky Labe s hradem Střekovem,“ dodává Houfek.

I přesto Masarykovo zdymadlo stojí a slouží dodnes. Kromě lodní plavby plní i funkci vodní elektrárny.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.