Nejznámější severočeské značky: Mikov
Pod značkou Mikov se v Mikulášovicích vyrábí legendární klukovský nožík rybička. Mikov, zkratka pro Mikulášovický kovoprůmysl, existuje jako značka teprve od roku 1955, je ale dědicem zdejší několikasetleté tradice.
Počátek rozmachu nožířské výroby v Mikulášovicích se datuje do 18. století. V roce 1794 část nožířů zaměstnal v nové továrně Ignác Rösler. Jeho kvalitní produkci si monarchie cenila natolik, že císař povýšil továrníka do šlechtického stavu a udělil mu titul Edler von Ehrenstahl, tedy „vznešený pán z ušlechtilé oceli“.
Šlechtický titul si zasloužil i rozmnožitel Röslerova království – jeho synovec Joseph Emanuel Fischer, jemuž příslušelo označení „vznešený pán z Röslerova rodu“.
Továrna dostala privilegium užívat jako značku dvouhlavého rakouského orla a jméno C. K. privilegovaná železářská továrna. Vyráběla lovecké tesáky, dýky, kordy, šavle, břitvy i chirurgické nástroje.
V Mikulášovicích působila i řada samostatných nožířů, kteří částečně s továrnou spolupracovali a částečně se věnovali své výrobě. V jejich dílnách vznikaly hlavně zakázkové luxusní nože zdobené stříbrem, perletí, slonovinovou kostí, parožím a luxusním dřevem.
V 90. letech 19. století bylo v Mikulášovicích sedm nožířských továren. Roku 1891 tu dokonce vznikla Státní odborná škola kovoprůmyslu pro žáky z celé monarchie.
Mikulášovické nožířství ve velkém vyváželo do Francie i USA. Levnější sortiment směřoval na Balkán a do Turecka. Po vzniku Československa firma část trhů ztratila, ale ve 20. letech je nahradila zakázkami v Kanadě a Jižní Americe.
Po připojení Sudet k Říši vzal továrny pod svá křídla německý Solingen. Po válce byly továrny zkonfiskovány a v bývalém Röslerově závodě se usídlily národní podniky Sandrik a Koh-i-noor.
Nožířská výroba se ale udržela a přibyla i výroba kancelářských potřeb. Po deseti letech se podnik sloučil pod jméno Mikov. Toto jméno si většina lidí spojuje hlavně se zmíněným stříbrným nožíkem ve tvaru rybičky, který se vyráběl už před 1. světovou válkou. Největší popularity dosáhl v druhé polovině 20. století.
Mimochodem – stále se prodává ze všech mikováckých výrobků nejlépe. V roce 2007 rybička obdržela na mezinárodní pražské výstavě nožů čestné uznání jako Nejznámější nůž Československa.
Rybička ale není jediná legenda z Mikova. Přibližně stejně starý a jen o něco méně proslulý je lovecký zavírák přezdívaný fixír podle toho, že čepel při otevření nože fixuje pojistka. Typické jsou střenky z napodobeniny paroží.
Od roku 1975 dodává Mikov také útočný nůž pro Českou armádu a policii Uton vzor 75. Zůstává ve výzbroji elitních jednotek dodnes, včetně verze v černěné uhlíkové oceli, aby výsadkáře neprozradil lesk nerezové čepele.
Aby firma lépe reprezentovala český stát a vystihla kvalitu českých nožů, změnila v roce 2005 logo. Původního šermíře nahradil na čepelích český lev s mečem.
Související
-
Firma Mikov vyhrála nad dvěma plagiátory nožíku rybička. Jejich výrobky musely zmizet z trhu
Firma Mikov z Mikulášovic dosáhla stažení plagiátů svého nožíku rybička z trhu. Naposledy se Mikov pustil kvůli napodobeninám ikonického nožíku do soudní pře v roce 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.