Krytá plavecká hala na Klíši patřila ve své době mezi nejmodernější architektonické stavby v Československu

Ústí nad Labem si prošlo za posledních 100 let mnohým. Například v 80. letech se na Klíši začala stavět moderní plavecká hala. Ve své době měla nejenom unikátní architektonickou stránku, ale byla i neuvěřitelně moderní.

Redaktorka Renáta Filipi se ústeckého historika Martina Krska ptala, co stálo na místě haly před jejím vybudováním. „Konkrétně na tom místě nestálo nic, hala ale rozšířila areál prvorepublikového venkovního termálního koupaliště,“ odpovídá historik.

Návrh plavecké haly na Klíši pochází z let 1973 až 1974. K samotné realizaci došlo v první polovině 80. let. Hala byla dokončena v roce 1984.

Ve své době patřila tato krytá plavecká hala nejen mezi architektonické dominanty – i její technické vybavení bylo na velmi vysoké úrovni. Hlavním architektem haly se stal Josef Slíva, spoluautory pak Jan Doležal a Josef Zeman.

„To skořepinové, odvážné zastřešení 50metrového bazénu, na kterém spolupracoval přední český konstruktér ocelových konstrukcí Josef Zeman – ten je světoznámý díky Žďákovskému mostu, který byl ve své době mostem s největším rozpětím na světě. V Ústí nad Labem zanechal stopu také unikátní konstrukcí zastřešení letního kina nebo zimního stadionu,“ přibližuje Krsek.

Plavecká hala na Klíši disponuje 50metrovým bazénem. V dnešní době naprostý standart, ovšem v 80. letech se jednalo o další unikátní součást plaveckého komplexu.

„V té době takovým bazénem oplývala pouze Praha, Brno a České Budějovice. Ústí nad Labem bylo tedy čtvrtým městem v republice, které mohlo podobný bazén veřejnosti nabídnout,“ vysvětluje Krsek.

Vnitřek bazénu zdobila špišková umělecká díla

Celý objekt plavecké haly byl vystavěn s velkým důrazem na architekturu. Architekti dbali jak na venkovní tak vnitřní výzdobu.

„Zvenku to bylo na první pohled jasné, ale i uvnitř bylo na co se dívat. Byla tam zajímavá výtvarná díla – například od slavné keramičky Taberyové tam byla pláž, která tvořila celou stěnu v bufetu – šlo o velký keramický reliéf. Nejvýraznějším uměleckým výtvorem byla, a naštěstí částečně stále je, obrovská skleněná mozaika ústeckého výtvarníka Lapáčka, zpodobňující korálové ryby. I vlastní hala měla stěny plastické, tvořené pomocí keramických tvarovek – i to už je ale bohužel po rekonstrukci minulostí,“ dodává Krsek.

Plavecká hala na Klíši prošla v roce 2014 kompletní obnovou. Znovu otevřená byla v roce 2015. Její dispozice je velmi podobná, ale technologicky a stavebně se prakticky vše zrekonstruovalo. Plavecký areál na Klíši nabízí návštěvníkům i nově zrekonstruovaný venkovní areál nebo adrenalinový seskok z 10metrové skokanské věže – nejvyššího skokanského můstku v širokém okolí.

„Tam byla zajímavá i ta vlastní hloubka bazénu, která přesahovala čtyři metry. Díky té hloubce si ho vybrali filmaři pro natáčení tehdy velmi očekávaného filmového ztvárnění souboru básní od Karla Jaromíra Erbena – Kytice. Tam se odehrávala ta báseň Vodník,“ dodává historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.