80. léta v Ústí nad Labem: rozsáhlým demolicím mělo za oběť padnout téměř celé historické centrum města

„Smutný rekord drží rok 1980, kdy bylo na Masarykově ulici během jediného momentu odstřeleno 19 domů. To byla ale jen část plošných demolic, které tuto ulici postihly a zásadně tak poznamenaly tvář města,“ přibližuje historik Martin Krsek.

Proměna tehdejší Fučíkovy ulice, dnešní Masarykovy, byla jedním z ambiciózních projektů tehdejšího komunistického vedení města, které se k němu hrdě hlásilo. Podle toho, co se prosáklo na veřejnost, dal hlavní popud ke zbourání předtím opravených historických domů tehdejší vedoucí tajemník krajského výboru KSČ Jaroslav Hajn.

Chtěl, aby moderní zástavba v centru Ústí nad Labem byla připomínkou jeho éry. A pokud takto mocný muž projevil takové přání, vedení města ho plnilo. Proto se mezi lidmi později nové zástavbě, která po zbořených domech ve Fučíkova ulici vznikla, říkalo Hajnův pomník.

Záměr odstranit celé historické centrum se realizovat nepodařilo

„Určitým vzorem byly pro komunisty Drážďany, které byly plošně vybombardované, a kde se v dobách NDR výrazně stavělo. Ústí mělo podobné ambice – existovaly rozvojové plány, které počítaly s kompletní demolicí historické zástavby v centru města – zůstat stát měly pouze kostely a spořitelna, všechno ostatní mělo být zbořeno. Počítalo se s tím, že Masarykova třída, která byla už tehdy takovou tou hlavní třídou, bude kompletně přestavěná v duchu moderní architektury,“ přibližuje Krsek.

Plány se podařilo naplnit jen de facto z poloviny – dnešní Ústí nad Labem tak v současnosti nabízí úžasný kontrast architektury 80. let 20. století a historických budou z přelomu 19 a 20. století. Část historické Masarykovy ulice se ovšem dochovala.

K poslednímu velkému bourání došlo v roce 1987. K následným odstřelům už nedošlo – díky změně ve vedení města po roce 1989.

„Kvůli tomu smutnému rekordu v počtu najednou zdemolovaných domů vyvinuli tehdejší střelmistři speciální roznětnici – zařízení, které bylo schopné vyslat impulz v určité časové posloupnosti tak, aby skutečně dokázali odstřelit celou tu ulici naráz a bezpečně. Samotný odstřel samozřejmě provázelo velké množství prachu, suť navíc z části zasypala i ulici – na to ale bylo město připraveno, protože se tu demolovalo každou chvíli,“ vysvětluje Krsek.

Při odstřelu byli v pohotovosti i hasiči, kteří místo kropili vodou z vodních děl, aby se prášilo co nejméně.

Po odstřelu trvalo několik minut, než se prach usadil a mohlo dojit k následným pracím, jako bylo odklízení trosek a příprava staveniště na vybudování nových, tehdy moderních budov.

„Od odstřelu uplynulo zhruba pět let, než na tom místě vyrostla kompletně nová zástavba,“ dodává historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Pořad připravujeme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem.