Káně lesní, všudypřítomný dravec naší přírody a cesta kofeinových nápojů z evropských lékáren až na stoly českých sedláků

7. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Káně lesní
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:12 - Objevy a události
04:22 - Káně lesní, pták roku 2021
21:41 - Příběhy s jedničkou: 240 let od objevu Uranu
26:38 - Kniha měsíce: Tři kameny jsou zeď
29:48 - Soutěž o Knihu měsíce
30:56 - Kofeinové nápoje a Evropa, 4. část: Z lékáren až na venkov

V úvodním přehledu zajímavostí se budeme věnovat úsilí dobrovolníků a vojáků, kteří především na pobřeží Izraele likvidují pozůstatky ropné havárie, zmíníme se o americkém ornitologovi, kterému se podařilo vyfotografovat vzácného oboupohlavního jedince ptáka kardinála červeného a povíme si o výzkumech, které prokázaly, že neandrtálci nejspíš slyšeli (a možná i mluvili) stejně jako my; povíme si také o projektu, v jehož rámci budou vědci v lesích severně od Brna hledat historické stopy lidské hospodářské činnosti a nakonec budeme s kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici lepit otvor, kterým ze stanice uniká vzduch.

Káně lesní, všudypřítomný dravec

Káně lesní v letu

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní, nejrozšířenějšího ptačího dravce Evropy, a tedy i naší přírody. Co je však běžné teď, za pár desítek let běžné být nemusí. Ornitologové navíc sledují i jiné cíle, než jen upozornit na jeden konkrétní ptačí druh – s ptákem roku je pokaždé spjata i nějaká důležitá souvislost. Ani s káněmi to není jiné. Za jejich nominaci mohou i hraboši a jedovaté návnady.

Čím si káně lesní, tento doslova všudypřítomný dravý pták, svou letošní nominaci vysloužil? To nám prozradil Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Pokud někde káni lesní uvidíme, podle čeho ji poznáme? Jak velký je to pták a je na první pohled něčím typický? Jak vypadá hnízdo káně lesní a kde si ho tito dravci obvykle staví? Kolika let se káně lesní ve volné přírodě obvykle dožívají? A jaký podíl na úmrtnosti kání mají lidé?

Káva, čaj a kakao: Z lékáren na český venkov

Mlýnky na kávu

Máme už za sebou tři procházky historií pronikání kofeinových nápojů – kakaa, kávy a čaje – do Evropy, ke kterým nás inspirovala kniha historika lékařství a odborníka na dějiny výživy Karla Černého Ze zámoří do Čech. Navštívili jsme spolu pravlasti všech tří zmíněných nápojů a vyslechli jsme některá svědectví prvních Evropanů, kteří se s nimi setkali. Tentokrát si budeme konečně povídat o tom, jak se tyto nápoje začaly prosazovat v Evropě.

Kakao, káva a čaj začaly pronikat do Evropy už během 16. století. Zpočátku je však znal málokdo. Byly považovány za pouhou kuriozitu, říká historik Karel Černý z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vyprávěly se o nich příběhy jako z tisíce a jedné noci. Proč to trvalo tak dlouho, než si Evropané na nové nápoje zvykli? Měli s nimi nějaký praktický nebo „filozofický“ problém? A jak to bylo s pronikáním kakaa, kávy a čaje k nám, třeba už v tom 16. století?

Spustit audio

Související