Planetárium o ptákovi roku hrdličce divoké a exotických vlastnostech silně podchlazeného kapalného helia

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte, jak se sčítají orangutani za pomoci dronů, povíme si, že Izraelci se nevzdávají svých snah přistát s automatickou sondou na Měsíci a uslyšíte také novinky o zmrzlé vodě pod jeho povrchem, které přinesl rozbor dat, nasbíraných americkou sondou LADEE. (1:09)

Hrdlička divoká, pták roku 2019

Hrdlička divoká|foto:Mike Pennington, Geograph, CC BY-SA 2.0, ©

Ptákem roku 2019 vyhlásila Česká společnost ornitologická hrdličku divokou. Možná si říkáte proč – vždyť je to běžný pták naší přírody? Jenže to už bohužel přestává být pravda. Hrdliček divokých u nás ubývá doslova raketovým tempem. Naproti tomu hrdličkám zahradním se daří velmi dobře - zejména v městském prostředí jsou celoročně přítomné a notoricky známé. Hrdlička divoká je tvorem velmi nenápadným. A navíc na zimu odlétá. Lidé si tyto dva ptačí druhy často pletou – a právě z toho možná pramení mylná představa, že co se hrdliček týče, je v naší přírodě vše v nejlepším pořádku.

Co hrdličky divoké trápí a také ohrožuje? Není to jen úbytek vhodného prostředí v evropských hnízdištích nebo afrických zimovištích... Bohužel jsou i lidé, kterým hrdličky a další tažní ptáci velmi chutnají a proto je během jejich jarních a podzimních přeletů loví ve velkém. Co můžeme pro hrdličky divoké udělat u nás, v srdci Evropy, kde se tažní ptáci příliš nejedí? O hrdličce divoké a o tom, proč byla vyhlášena ptákem roku jsme si povídali s Václavem Zámečníkem, zemědělským specialistou České společnosti ornitologické. (4:38)

Historie vědy, soutěž

Adam Vidner vás ve své pravidelné rubrice seznámí s tzv. Maslowovou pyramidou lidských potřeb, kterou ve 40. letech minulého století definoval americký psycholog Abraham Maslow. (23:36)
Naposledy vám také připomeneme naši dubnovou soutěžní otázku. Ve hře je kniha Luďka Jahodáře Rostliny způsobující otravy. (28:05)

Supratekuté helium a kvantované víry

Supratekuté helium|foto:Český rozhlas

S nejzákladnější strukturou materiálů souvisí zajímavé fyzikální děje, které se v některých z nich odehrávají při zchlazení k hranici absolutní nuly. Pouze v blízkosti této absolutní hodnoty vykazují různé exotické vlastnosti. O supravodivosti jsme si už před nějakou dobou povídali, tentokrát se zaměříme na tzv. supratekutost.

Pro supravodiče je typické, že jimi protéká elektrický proud zcela bez odporu. Takových materiálů je celá řada. Supratekuté materiály pro změnu tečou bez vnitřního tření. Týká se to především silně podchlazeného kapalného helia. Jak to funguje? V repríze rozhovoru z roku 2014 vám to vysvětlí fyzik Ladislav Skrbek z Katedry fyziky nízkých teplot Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. (29:20)